Vzdělávání:
expertní studie
za rok 2018
Konference Kam kráčíš, Česko?, která se uskutečnila 22. listopadu 2018 v Pražské křižovatce, měla za cíl komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky. Navázala při tom na předchozí ročníky a stavěla na práci expertních skupin odborníků z byznysu, státní správy i akademické obce mapujících stav České republiky v pěti oblastech: konkurenceschopnost, kvalita vládnutí, vzdělávání, obrana a bezpečnost, kvalita života.
Vedoucím expertní skupiny Aspen Institute Central Europe a garantem studie v oblasti vzdělávání byl Bohumil Kartous, vedoucí komunikace a analytik vzdělávacího think tanku EDUin. Ten ve své studii zhodnotil stav vzdělávání v Česku jako alarmující. Český vzdělávací systém je dlouhodobě hrubě podfinancován – Česko patří v rámci OECD k zemím s absolutně nejnižší mírou veřejných prostředků vložených do vzdělávání. Čeští učitelé jsou nejhůře placenými učiteli v rámci OECD, jejich průměrný plat odpovídá 56% průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka. Reforma obsahu vzdělávání probíhá spíše kosmeticky, struktura zejména středoškolského vzdělávacího systému kopíruje neexistující ekonomickou strukturu – neodpovídá potřebám digitální éry s velkými nároky na adaptabilitu jedince na rychlé změny na pracovním trhu.
Za velký problém Bohumil Kartous považuje rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi jednotlivými regiony, přičemž mezi nejohroženější kraje patří Karlovarský a Ústecký, a mezi společenskými vrstvami – úroveň dosaženého vzdělání je stále přímo závislá na statusu rodinného prostředí dětí. Přitom dobré vzdělání snižuje riziko chudoby, udržuje směřování společnosti k liberální demokracii a víru v právní stát.
Dalším problémem je nízká kvalita učitelů. Ta je způsobena tím, že atraktivita učitelské profese odpovídá jejímu podprůměrnému platovému ohodnocení. Přibližně polovina absolventů pedagogických fakult volí jinou kariéru z existenčních důvodů. Problematický je i výběr ředitelů škol, který je často zatížen politizací a nepotismem, malým počtem uchazečů nebo neodpovídající kvalifikací.
Ke zvyšování bariér v přístupu ke vzdělávání navíc přispívají jednotné přijímací zkoušky na střední školy a státní maturita, u níž každým rokem narůstá počet neúspěšných maturantů. Přitom vstupní i výstupní zkoušky v adekvátní formě by mohly velmi efektivně ovlivnit způsob vzdělávání pozitivním směrem.
Doporučení vedoucí ke zlepšení situace, která Kartous předkládá, jsou:
- Vytvořit jasnou vizi prostřednictvím založení např. Národní rady pro vzdělávání, která by byla sestavená z expertů a vytvořila by dlouhodobou koncepci rozvoje.
- Založit samostatnou analytickou instituci, která by českou vzdělávací politiku stavěla na práci s dostupnými informacemi a daty, jež dokážou popsat stav systému v jeho jednotlivých částech a vrstvách.
- Zvýšit investice do vzdělávání, například postupným navýšením rozpočtu školství o 100 miliard Kč do roku 2021.
- Vybírat ředitele škol transparentně na základě skutečných kvalifikačních kritérií, lépe je odměňovat a posilovat jejich roli pedagogických manažerů.
- Zvýšit kvalitu učitelů prostřednictvím navýšení platů nebo otevřením možnosti stát se pedagogickým pracovníkem i absolventům vysokých škol, kteří nestudovali učitelství.
- Změnit obsah a strukturu vzdělávání tak, aby odpovídaly technologickým, ekonomickým i společenským změnám. Důraz musí být kladen na všeobecné složky vzdělávání, aby absolventi škol mohli lépe odpovídat na nové výzvy pracovního trhu.
V průběhu konference měli účastníci možnost rozhodnout prostřednictvím online hlasování o pěti nejdůležitějších doporučeních pro vládu, která považují za klíčová pro ČR v roce 2018. Pořadí hlasování dopadlo následovně:
- Zvýšit investice do vzdělávacího systému a srovnat platy učitelů s platy jiných VŠ absolventů – 82 %.
- Zvyšovat odolnost české společnosti vůči dezinformačnímu působení a ovlivňování ekonomické a politické sféry ze strany cizích mocností – 56 %.
- Přistoupit k radikální přestavbě ekonomiky směrem k ekonomice založené na technologiích a inovacích – 55 %.
- V souladu s přijatou koncepcí Digitální Česko chytit „druhý dech“ v oblasti digitalizace – 42 %.
- Investovat do moderních obranných systémů a výzkumu a vývoje technologií a dostát závazků plynoucích z členství v NATO – 33 %.
Na počátku roku 2019 Aspen Institute Central Europe rozeslal souhrn nejpalčivějších problémů v daných oblastech a návrh doporučení těm, kteří o budoucnosti ČR rozhodují.