Výroční konference Kam kráčíš, Česko/Evropo 2021
Česku ujíždí vlak, státní správa potřebuje restart
Praha 3.12.2021
Současná úroveň výkonnosti státní správy není v České republice dostačující, a to ani pro řešení běžných problémů. Závažnější nedostatky pak odhalují krizové situace, jako je pandemie Covid-19. Každá demokratická vláda proto bude muset – bez ohledu na politickou orientaci – přistoupit k digitalizaci a zvýšení efektivity svých institucí, aby byly schopné obstát v mezinárodní konkurenci. Vyplývá to ze studií expertní skupiny Aspen Institute Central Europe a společnosti McKinsey & Company, které byly představeny na výroční konferenci Kam kráčíš, Česko/Evropo 2021.
Konferenci zahájila bývalá americká ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová, která upozornila, že demokracie na celém světě dnes čelí velkému tlaku populistických sil. „Žádný politický systém není dokonalý, vždy budou existovat nespokojení lidé, kteří naslouchají líbivým názorům. Hrozí nám, že kyvadlo dějin se bude pohybovat od demokracie po autokracii. My se ale musíme snažit lidi spojovat. Jsem optimistkou a věřím v sílu rozumu a demokracie, která zůstává nejlepším systémem vlády. Pokud ji opustíme, budeme žít jako vězni strachu,“ uvedla Madeleine Albrightová a připomněla, že základem demokracie je právní stát a že žádný politik nestojí nad zákonem.
Budoucnost státní správy
Podle prezentace Dana Svobody, vedoucího partnera McKinsey & Company ČR a SR, který uvedl první panel, je ve středoevropských zemích důvěra ve státní správu o dvacet procent nižší než na západě Evropy. Proto by měla být modernizace státní agendy jednou z klíčových priorit nové vlády. Budou ji vyžadovat i očekávané výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva, dekarbonizace a digitalizace průmyslu, zlepšení systému vzdělávání či udržení sociální soudržnosti obyvatelstva. „Mezinárodní srovnání ukazují, že ve střední Evropě je ve státních správách velký prostor pro zlepšení. Týká se to především plnění hlavních priorit, stanovování a měření cílů,“ řekl Dan Svoboda.
Expremiér ČR Vladimír Špidla se domnívá, že spolupráce mezi politickou a výkonnou správou není efektivní, protože chybí hodnotící systém, který by sledoval, zda bylo dosaženo stanovených výsledků. „Cíl musí být jasně definován. A vysoká odbornost je zásadní, aby státní sféra dokázala konkurovat soukromému sektoru,“ sdělil Vladimír Špidla s tím, že vedoucí pracovníci by měli mít odvahu a nebát se nepopulárních věcí.
Marek Belka, bývalý premiér Polska, je toho názoru, že pokud neexistuje nestranná státní správa, nemůže existovat vláda práva ani právní stát. „Musíme umět vyhledat, dobře ohodnotit a respektovat nové talenty a mimo jiné jim umožnit právo chybovat. Dokud ho nebudeme mít, nikdy nedosáhneme prověřených výsledků,“ zdůraznil Marek Belka.
Také slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda považuje za klíčovou koexistenci vrcholné politiky a státní správy. Politik definuje priority a cíle, státní správa pak stanoví, jak jich dosáhnout. „Jsme průkopníci ve vymýšlení nápadů, ale naše implementace pokulhává. Chybí nám silný leadership. Pověst státní správy se v posledních letech dramaticky zhoršila – politici jsou považováni za nepoctivé a úředníci za byrokratické osoby. Tuto kulturu musíme změnit, jinak budeme trpět nedostatkem kvalitních lidí ve státní správě. Cílem je sloužit lidem a ne naopak,“ zdůraznil Mikuláš Dzurinda.
Jak zefektivnit stát
Podle průzkumu Gallup World Poll není ve střední Evropě důvěra občanů ve veřejný sektor příliš vysoká. Zatímco v západní Evropě dosahuje 58 procent, v našem regionu je to jen 37 procent. Nižší je také spokojenost občanů se státními službami, a to 52 procent oproti 71 procentům na Západě.
Odborníci se shodují, že základní potřebou české státní správy je zlepšení práce s lidskými zdroji. Ta zahrnuje schopnost získat talentované jedince a dokázat je udržet, rozvíjet i efektivně využívat. Dále je nutné upravit strukturu a fungování orgánů státní správy. Jedná se například o sdílení specialistů a přátelský uživatelský komfort, což povede k lepší spolupráci mezi jednotlivými resorty.
Splnění těchto cílů by měl sledovat vysoce kompetentní tým pod vedením premiéra nebo vicepremiéra zaměřený na konkrétní výsledky. Jeho úkolem bude nastavování pilotních projektů a dalších cílů, plánovaní a pravidelná kontrola jejich úspěšnosti, popisuje studie expertní skupiny Aspen Institute CE.
„Pro digitální transformaci a vybudování organizace práce jsou zapotřebí kvalitní oborové analýzy. Proto státní správu musí vést ti nejlepší lídři, kteří mají silnou podporu ze strany vlády. Zároveň musíme najít odvahu ke změnám,“ doplnil v úvodní prezentaci Pavel Řehák, předseda představenstva Direct pojišťovny a místopředseda správní rady Aspen Institute CE.
Podle Michala Bláhy, zakladatele Hlídače státu, je důležité, aby inovace prosazovali správní lidé, kteří mají ke změnám vůli i důvěru. „My efektivitu zatím vůbec neměříme, což si vysvětluji tím, že máme strach, že jsme neobstáli. Digitalizace je u nás velmi nízká a princip odměňování podle mzdových tabulek jako v roce 1890,“ vypočítává Michal Bláha. S tím souhlasí i Jakub Drbohlav, zástupce ředitele Odboru řízení regionálního školství na MŠMT: „Při rozvoji jakéhokoliv systému je důležité, aby ho měli na starosti ti, kteří chtějí například zlepšit české vzdělávání, vyřešit covidovou krizi nebo přechod naší ekonomiky na bezemisní,“ míní Jakub Drbohlav.
Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, je toho názoru, že nejzásadnější je důvěra občanů ve stát, ale i důvěra státu v občany. „Přestože je česká společnost extrémně konzervativní, musí přijmout významné změny. Aby naši absolventi nepovažovali státní správu za poslední možnost k uplatnění na trhu práce,“ podotkla Danuše Nerudová.
Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel soudí, že armáda má z hlediska zkušeností co nabídnout, o čemž veřejnost přesvědčila během covidové krize.”Každou chvíli slyším, že něco nejde, protože tomu brání nějaký zákon nebo vyhláška. A zapomínáme na to, že ty zákony a vyhlášky tvoříme proto, aby společnost fungovala. Musíme se naučit, že jakmile narazíme na zákon či vyhlášku, které jdou proti fungování společnosti, musíme okamžitě iniciovat jejich změnu. Když se tohle naučíme, nebude se stávat, že nás tady bude deset či patnáct let brzdit nějaký nesmyslný paragraf,” říká generál Pavel.”Silvana Jirotková, zástupkyně MPO, k tomu dodala, že státní správa by měla spolupracovat napříč týmy i úřady. Zdůraznila rovněž, že jsme rezignovali na řízení lidských zdrojů.
Vzdělání je základ
Samostatnou kapitolou personální transformace je rozvoj talentů a leadershipu ve státní správě. Pomocí vhodného náboru pracovníků a jejich koučinku by měl stát zajistit, aby se jeho úředníky stali lidé s požadovanými schopnostmi. Zároveň bude nutné zajistit rekvalifikace pro tisíce lidí při přechodu na nové profese v souvislosti s robotizací.
Podle Daniela Münicha, odborného poradce Aspen Institute CE a ředitele think-tanku IDEA při CERGE, trpí čeští ředitelé základních škol administrativním přetížením a nezbývá jim čas na odbornou pedagogickou činnost a leadership. Proto je nezbytné vypracovat závazný kompetenční rámec pro výkon ředitelské profese a přijmout ho jako etalon kvality vzdělávání. „V České republice doposud nebylo závazně formulováno, jaké kompetence by měl ředitel školy mít,“ prezentoval Daniel Münich. Podle jeho slov a mínění kolegy Daniela Prokopa, vedoucího expertní skupiny Aspen Institute CE a zakladatele PAQ Research, se pedagogický lídr musí věnovat sebevzdělání, pracovat s vizí a sledovat dopady na žáky. Rovněž chybí střední článek vedení s odpovědností za výběr ředitele.
Naděžda Eretová, šéfredaktorka redakce Řízení školy, se domnívá, že na české ředitele je kladeno mnoho požadavků, ale přitom nemají potřebnou podporu zřizovatelů. Poslankyně a starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková potvrdila, že zájem o funkci ředitele významně klesá. Obce se sice snaží ředitelům vycházet vstříc, ale naráží na realitu „pedagogického inferna“, kdy ředitelů stále ubývá. „Ředitelé nemusí být zahradníky ani ekonomy, ale mají se věnovat leadershipu. Základem je jejich neustálé vzdělávání, aby dokázali řídit své učitele a motivovat žáky,“ myslí si Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu ČR. A Jiří Vymětal, ředitel ZŠ a MŠ Svatoplukova, Olomouc, dodává, že ředitelé si od zřizovatelů zaslouží ocenění dobré práce, stanovení priorit a pomoc při společném plánování.
Umělá inteligence v rukou státu
Přestože je uplatnění umělé inteligence (AI) v Evropě zejména v průmyslovém odvětví na relativně slušné úrovni, Česká republika v porovnání s lídry spíše zaostává. Rozvoji umělé inteligence se zde věnují hlavně malé a střední firmy nebo soukromé start-upy. Příkladem může být firma SpaceKnow, která se zaměřuje na analýzu satelitních snímků.
Velký potenciál AI ve státní sféře se nabízí například v obranných technologiích. Už dnes je umělá inteligence v rámci NATO součástí pozemních, vzdušných, námořních i vesmírných sil. „V 21. století se soupeření mezi státy bude stále silněji odehrávat na poli technologií, a to se promítne i do obranných strategií. Zásadní proto bude propojení vědy a výzkumu s byznysem a investicemi do obrany a zvládnutí takzvaných nastupujících disruptivních technologií, které mají potenciál v následujících letech proměnit bezpečnostní prostředí a rovnováhu sil,“ podotýká Tomáš Pojar, vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE a prorektor CEVRO Institute. Zřetelný rozmach automatizace a robotizace, jako je třeba nasazení bezpilotních letounů, je patrný třeba v Afghánistánu, Iráku, Sýrii či Libanonu.
Podle Miroslava Feixe, brigádního generála a velitele kybernetických sil a informačních operací Armády ČR, je důležitá fungující spolupráce mezi akademickým, armádním a byznysovým světem, na niž bylo často nahlíženo jako na podezřelou z korupce. Filip Kulštrunk, viceprezident zmíněné firmy SpaceKnow, poznamenal, že Česká republika by mohla patřit ke špičce například v radarových technologiích nebo leteckém průmyslu, ale musí se naučit své přednosti lépe zobchodovat. Jan Mazal, vedoucí Katedry vojenské robotiky na Univerzitě obrany, ještě přidává k přednostem Česka softwarové inženýrství. Je ovšem potřeba postupovat rychle. „Pokud bude armáda dnes kupovat modely, které dostane za tři roky, budou vzhledem k vývoji zastaralé,“ podotkl Martin Rehák, CEO a zakladatel firmy Resistant AI, která odhaluje kybernetické útoky a chrání finanční systémy.
Mladí lídři střední Evropy roku 2021
Součástí konference bylo také slavnostní udílení cen Aspen Central Europe Leadership Award 2021 vynikající výsledky mladým začínajícím lídrům za výjimečné úspěchy v oblasti odpovědného občanského přístupu a hodnotového leadershipu s jasným společenským dopadem. Letošními laureáty se stali slovenská diplomatka Ľubica Karvašová a polský aktivista a odborník na nerovnost příležitostí Jan Mencwel. „Obzvlášť v dnešní složité době je vyhledávání nových lídrů velice důležité,“ ocenil přínos Cordell Carter, výkonný ředitel Socrates Program Aspen Institute, který promluvil na začátku slavnostního udílení cen.
Generálním mediálním partnerem konference Kam kráčíš, Česko/Evropo 2021 byly Hospodářské noviny a hlavním mediálním partnerem Česká televize. Mediálním partnerem konference byl Hlídací pes a Český Rozhlas.