Komunikace ve školství se musí zlepšit. Měla by být srozumitelnější a efektivnější. Je co zlepšovat.
Covidová pandemie a válka na Ukrajině ukázaly, že stát musí zásadně zjednodušit interní komunikaci ve školách i mezi školami a zřizovateli. Sdělování informací by mělo být mnohem rychlejší, srozumitelnější a efektivnější. Na tom se shodli účastníci panelové diskuse s názvem Jak na komunikaci ve školství?, kterou zorganizoval Aspen Institute CE během 62. ročníku Zlínského filmového festivalu v rámci Konferenčního bloku Děti bez hranic¿.
Na záznam z debaty se můžete podívat na tomto linku.
Debaty se zúčastnili tito hosté:
Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže, MŠMT
Kateřina Francová, náměstkyně primátora města Zlín
Michal Kaderka, odborník na krizovou komunikaci
Hana Lavičková, ředitelka a zřizovatelka, ZŠ Jinotaj
Pavlína Ondryášová, ředitelka, ZŠ Koryčanské Paseky
Andrea Studihradová, Team Komunikace & CSR, Česká spořitelna
Barbora Vrbová, pracovnice Podpory vzdělávání, Člověk v tísni Olomouc
Celou debatu moderovala Michala Hergetová.
Potřebu lépe nastaveného vztahu mezi jednotlivými subjekty přinesl nejprve covid-19, kvůli němuž musely být uzavřeny školy a výuka i komunikace s rodiči probíhala distančně. Také s ohledem na současnou situaci, kdy školy začleňují ukrajinské žáky do tříd, potřebují ředitelé a zřizovatelé intenzivní podporu. Jasná komunikace by však měla probíhat nejen v těchto krizových situacích. A to tak, aby všichni zúčastnění aktéři měli kdykoli možnost se zeptat na jakékoliv otázky. Jedná se jak o ředitele, učitele, ale i rodiče nebo žáci.
„Zefektivnění komunikace by měl napomoci střední článek podpory, který ministerstvo školství pilotuje ve dvou regionech – na Semilsku a na Svitavsku. První výsledky naznačují, že jdeme správným směrem,“ uvedl Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže MŠMT. Podle jeho slov by mohl střední článek plošně fungovat za dva nebo tři roky.
Koncept takzvaného středního článku je zakotvený ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a jeho hlavním cílem je zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím komplexního systému podpory škol. Od roku 2021 po dobu dvou let budou týmy odborníků ve vybraných regionech poskytovat školám přímou podporu, zejména v oblasti managementu, správy organizace a vedení lidí. Stanou se prostředníkem v obousměrné komunikaci mezi MŠMT a zřizovateli.
Kateřina Francová, náměstkyně primátora města Zlín, tuto iniciativu vítá. „Chybí nám informace z ministerstva, dozvídáme se o pokynech pro ředitele až jako druzí, někdy až od učitelů. Dopředu nevíme, co vyhláška nebo pokyn obsahuje, posledním příkladem byl chaotický zápis ukrajinských dětí do škol. Každé smysluplné zjednodušení povede k lepšímu, ministerstvo musí více komunikovat se zřizovatelem,“ řekla Kateřina Francová s tím, že ředitelé a učitelé jsou pod velkým stálým tlakem, a proto je dnes obtížné funkci ředitele obsazovat mladšími lidmi.
Podle Hany Lavičkové, ředitelky a zřizovatelky ZŠ Jinotaj, komunikace ve školství vázne. Přitom zejména s rodiči jde o diskusi hodně emocionální, jelikož každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. „Je nutné ředitelům a učitelům rozvázat ruce, aby se mohli věnovat tomu hlavnímu – výuce. Je třeba podpořit pedagogy, aby nemuseli trávit tolik času administrativou. Střední článek podpory zafungoval perfektně, ale ještě není legitimizovaný,“ upozornila Hana Lavičková.
S tím souhlasí i Pavlína Ondryášová, ředitelka ZŠ Koryčanské Paseky. „Komunikace je moc složitá a školák funguje jako prostředník, což není vždy vhodné a přenosné,“ míní Pavlína Ondryášová. Základem dobrých vztahů je podle ní srozumitelná komunikace na základě doporučení od zřizovatele.
Odborník na krizovou komunikaci Michal Kaderka je toho názoru, že pokyny ministerstva jsou často nejasné a adresáti je ani nečtou. „Neexistuje mailing list na zřizovatele, pouze datová schránka. Chybí, jak komunikovat s učiteli a žáky. Přes Teams nebo Google Meet? Každý dostává instrukce jinak, někdo přes Messengera, jiný přes Instagram. Je v tom zmatek,“ zdůrazňuje Michal Kaderka.
Barbora Vrbová, pracovnice Podpory vzdělávání organizace Člověk v tísni Olomouc, se domnívá, že často nesrozumitelné vyhlášky bývají špatně pochopeny. „Zúčastněné strany to přitom myslí dobře, stačí jim to vhodně dovysvětlit. Nesmí dojít ke ztrátě důvěry mezi rodiči, žáky, vedením školy a zřizovateli,“ uvedla Barbora Vrbová.
Andrea Studihradová, specialistka věnující se komunikaci a CSR v České spořitelně, připomněla, že velké korporace mají pro kontakt se svými partnery a zaměstnanci celá firemní oddělení. „To asi nelze očekávat u malých zřizovatelů škol, nicméně je klíčové, aby komunikace mezi jednotlivými subjekty byla dobře nastavena. Pak bude vzdělávací systém dobře fungovat,“ dodala Andrea Studihradová.