Zvýší koronavirus odolnost české ekonomiky?
PRAHA, 30. dubna 2020 – Krize kolem koronaviru může české ekonomice paradoxně pomoci. Jak konkrétně, o tom ve středu 29. dubna diskutovali zástupci státní správy, byznysu i odborníci na průmysl a bezpečnost. Zahájili tak sérii debat, letos poprvé ve virtuální podobě, předcházejících výroční konferenci Kam kráčíš, Česko. Tu každoročně pořádají Aspen Institute Central Europe a mediální dům Economia.
Diskutující se shodli na tom, že krizi je třeba vnímat i jako příležitost pro domácí ekonomiku. Stát by měl vytipovat strategické obory, posílit jejich soběstačnost, podpořit domácí výrobce a zlepšit spolupráci se soukromým sektorem. Státní výdaje na smysluplné projekty nejsou utrácením peněz, ale investicí do budoucnosti, která přinese nová pracovní místa, zvýší výběr daní i konkurenceschopnost českého hospodářství. Dále byla diskutována potřeba novelizovat současný zákon o veřejných zakázkách, aby byl jednodušší, efektivnější a aby mohl být v případě, že to situace vyžaduje, zacílen pouze na domácí firmy, jako je tomu například v Německu.
Debatu otevřel Martin Ehl, hlavní analytik Hospodářských novin a moderátor debaty, otázkou, jak situace s COVID-19 změnila pohled vystupujících na bezpečnost a odolnost Česka.
„Podle toho, jak zvládneme tuto krizi, budeme připraveni na tu příští, která dříve nebo později přijde,“ soudí vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE pro oblast Bezpečnost-inovace a prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar. Dále upozornil, že státy, které vnímají výdaje na bezpečnost jako investici, jsou na tom vždy lépe. „Investice do obrany jsou zároveň investicemi do ekonomiky. Z každé zakázky české firmě se státu vrátí 35-40 % na daních,“ upřesnil Pojar. Krize podle jeho slov narušila četné dodavatelské řetězce a české firmy mají obrovskou příležitost uplatnit se na zahraničních trzích. Stát by je v tom měl ideálně podpořit. Skutečnost, že jsme členy EU a NATO, šanci domácích firem významně zvyšuje, a to nejen v oblasti obranného průmyslu.
Podle náměstka ministra obrany pro průmyslovou spolupráci Tomáše Kopečného se ukazuje, že přípravu a připravenost na krize jakéhokoliv typu nesmíme podceňovat, mohlo by to ohrozit naši bezpečnost. Není možné se plně spolehnout na volný trh, ale ani na naše standardní dodavatelsko-odběratelské řetězce. „Krize potvrzuje, že bude nutné zvýšit míru soběstačnosti v klíčových oblastech jako je potravinářský průmysl, zdravotnictví, telekomunikace, energetika a také obranný průmysl,“ uvedl Kopečný. Výdajům pro české firmy, které zvyšují jejich konkurenceschopnost i zaměstnanost v zemi, rozumí jako investicím s přidanou hodnotou, nikoli jako pouhé spotřebě. A to platí nejen v případě výdajů na obranu. Náměstek Kopečný ocenil schopnost českých firem a občanské společnosti pohotově reagovat na výzvy a potřeby, které krize přinesla.
Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace, považuje za zásadní strategickou soběstačnost. „Už dnes máme několik významných programů zaměřených na podporu inovací a nových technologií v českých firmách. Společně s ministerstvem obrany uvažujeme, jak je nasměrovat tak, aby tato podpora průmyslu byla ještě více zacílena na strategické potřeby českého státu. A věřím, že tato krize tyto aktivity urychlí,“ komentoval Očko. V březnu tak například vznikl program Czech Rise Up, neboli chytrá opatření proti COVID-19, jehož cílem je podpořit rychlé nasazení technologií umožňujících s virem efektivně bojovat. Petr Očko zároveň předpokládá, že se podpora těchto řešení přerodí v dlouhodobější aktivitu. Současně zmínil, že není reálné, aby byla Česká republika samostatná ve všech kritických produktech, ale strategickou soběstačnost je potřeba zvyšovat. Současně je i nutné v této oblasti více koordinovat spolupráci v rámci EU.
Pohled byznysu do diskuse přinesl Luboš Kovařík, prezident společnosti Česká zbrojovka Group a předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory. Podle Kovaříka nový koronavirus zdůraznil citlivost naší proexportně orientované ekonomiky. Jako riziková se ukázala také závislost na zahraničních subdodavatelích. Měli bychom proto zapracovat na vlastní soběstačnosti a spolupráci nejen mezi jednotlivými firmami, ale i soukromým a veřejným sektorem. Jako příklad takové spolupráce uvedl vznik masky RP95-M. Její výrobu zastřešuje výzkumně-vývojové centrum CARDAM, které je společným podnikem Fyzikálního ústavu AV ČR a průmyslových společností BENEŠ a LÁT a Česká zbrojovka Group. „Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT, tzv. CIIRC, vyvinul velmi bezpečnou masku kategorie FFP3 na ochranu proti COVID-19, u které se nám podařilo společnými silami téměř tří desítek tuzemských společností velmi rychle zahájit sériovou výrobu a momentálně vyrábíme tuto profesionální masku, která je se svými parametry na špičce,“ komentoval Kovařík. O masku je zájem jak v Česku, tak i v zahraničí.
„Současná situace je testem ekonomické i bezpečnostní odolnosti vůči vnějším šokům. Ukazuje se, že schopnost aplikovat špičkové technologie při ochraně jak před živými, tak elektronickými viry, přispívá k naší bezpečnosti stejně jako tradiční obranný průmysl, ” dodává k tématu debaty ředitel Aspen Institute CE Jiří Schneider.