Výroční konference Kam kráčíš, Česko 2020 se zamýšlela nad zvládnutím pandemické krize
Ve čtvrtek 19. listopadu 2020 se uskutečnila výroční konference Kam kráčíš, Česko, kterou Aspen Institute CE pořádal ve spolupráci s mediálním domem Economia. Letošní ročník se kvůli pandemii covid-19 konal pouze online a jeho hlavním tématem byl Restart střední Evropy.
O úvodní slovo se postarala trojice řečníků v čele s Ivanem Hodáčem, předsedou správní rady Aspen Institute CE, Zuzanou Řezníčkovou, předsedkyní představenstva mediálního domu Economia, a výkonným ředitelem Aspen Institute CE Milanem Vašinou, kteří zdůraznili význam liberálně demokratické společnosti, nutnost sdílených hodnot a dialogu při hledání společného řešení problémů v tomto obtížném období.
Témata, kterým se konference věnovala v rámci jednotlivých panelů, jsou následující:
- Restart střední Evropy
- Strategie velkoměst – cesta k novému normálu
- Jak pandemie mění Evropu
- Obrana a vesmír: příležitost pro vědu i průmysl
- Digitalizace: nový impulz pro ekonomiky střední Evropy
- Kontext školního neúspěchu: sociální problémy a financování
V prvních dvou diskusních blocích konference nesoucích název Restart střední Evropy a Strategie velkoměst – cesta k novému normálu se o své úvahy a plány, jak současnou krizi nejen zvládnout, ale také ji využít k urychlení pokroku v oblastech, jako je digitalizace nebo zelená transformace, podělili čeští a rakouští političtí lídři a primátoři hlavních měst států Visegrádské čtyřky.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR, a rakouský kancléř, Sebastian Kurz hovořili o krocích, které je nutné podniknout pro restart středoevropské ekonomiky a normálního fungování států. Podrobněji se otázkám vypořádání s pandemickou krizí pak věnovala Karoline Edstadler, rakouská spolková ministryně pro EU a ústavu, která vyzdvihovala především tzv. „zelená“ témata, ale i potřebu solidarity se státy, které jsou pandemickou krizí nejvíce zasaženy, a místopředseda vlády ČR Karel Havlíček, podle nějž si má Česká republika budovat pověst „země budoucnosti“.
Primátoři hlavních měst států Visegrádské čtyřky Zdeněk Hřib, Gergely Karácsony, Rafał Trzaskowski a Matúš Vallo diskutovali o oblastech, v nichž se mohou velkoměsta stát přirozenými lídry ve svých zemích. Těmi jsou mimo jiné vývoj digitálních technologií, rozvoj multimodální veřejné dopravy nebo podpora veřejného zdraví a ochrany životního prostředí. Potvrdili rovněž odhodlání přistoupit k překonávání důsledků pandemické krize jako k příležitosti pro hledání chytrých řešení, která jsou ekologicky udržitelná a přispívají ke zlepšení kvality života obyvatel navzdory aktuálnímu snižování rozpočtů.
V dalším panelu nesoucím název Jak pandemie mění Evropu? se Ivan Krastev, mezinárodně uznávaný politolog a autor bestselleru Soumrak Evropy a nejnověji také eseje Už je zítra?, zamýšlel nad otázkami souvisejícími s aktuální situací způsobenou pandemií covid-19, přičemž vyzdvihl především její politický význam. Pokud chce Evropa v “novém” světě obstát, je podle Krasteva potřeba směřovat k větší konsolidaci a integraci evropského projektu.
V rámci panelu Obrana a vesmír: Příležitost pro vědu i průmysl debatovali hosté o důležitosti a překážkách spolupráce mezi státním a soukromým sektorem a akademickou sférou, o vztahu mezi civilním a vojenským výzkumem a nutnosti aktivně se podílet na vesmírných programech EU a NATO. O svůj pohled se podělil Tomáš Pojar, vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE a prorektor CEVRO Institute, Petr Bareš, předseda České vesmírné aliance, Ladislav Stahl, ředitel SATCEN Vojenského zpravodajství nebo Patricie Ondriášová z firmy OHB System či Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Téma Digitalizace: nový impulz pro ekonomiky střední Evropy v dalším bloku přiblížil Petr Šmíd, ředitel marketingu Google pro střední a východní Evropu. Podle něj byla nutnost digitalizace patrná již dříve, pandemie ji však učinila ještě očividnější, protože velké množství aktivit se přesunulo do virtuálního prostředí. Nový ekonomický normál bude podle Petra Šmída jiný než v době před covidem-19.
Poslední panel Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování se zaměřil na vliv socioekonomického zázemí na školní neúspěch žáků. Mezi diskutujícími byl Daniel Münich, odborný poradce expertní skupiny Aspen Institute CE a ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI, Jan Straka, spoluzakladatel organizace Učitel naživo, a Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni. O své názory se rovněž podělil i Libor Witassek, nezávislý podnikatel a zastupitel města Opavy, a ředitel kanceláře ministerstva školství Jaromír Beran. Hosté se shodli na tom, že v České republice panují velké regionální rozdíly a sociální nerovnosti, přičemž nejde o nerovnost výstupů, ale šancí. Neúspěšnost žáků v tuzemském vzdělávacím systému pak úzce souvisí se sociálními problémy rodičů.
Konference Kam kráčíš, Česko, kterou Aspen Institute CE každoročně pořádá, navazuje na tradici hodnotících konferencí, na nichž jsou prezentovány výsledky celoroční práce skupin expertů. Ti se v průběhu roku setkávali v rámci kulatých stolů a sledovali ekonomický, politický i sociální vývoj ČR. Ke každému panelu tak expertní skupiny poskytly nejen exkluzivní studie, které byly výchozím bodem pro diskusi hostů, ale i konkrétní návrhy a doporučení pro politickou reprezentaci. Letošní ročník konference si dal za cíl poskytnout z úst odborníků doporučení ke zvládnutí pandemické krize a ekonomické obnově.
Součástí konference bylo i slavnostní předání cen Aspen Central Europe Leadership Award. Laureáty letošního ročníku se stala Tereza Kalousková, studentka Univerzity Palackého, která během jarní vlny pandemie byla hlavní osobou zodpovědnou za péči o zahraniční studenty pobývající v Olomouci, a Michał Tarnowski, spoluzakladatel vzdělávacích platforem Nativated a Nauczeni.pl určených pro polské studenty základních a středních škol. Smyslem ceny Aspen Central Europe Leadership Award je povzbudit aktivní jedince a posílit pozitivní dopad jejich činností na veřejnosti. Ke zlepšování společnosti chce touto cestou Aspen Institute CE motivovat i další občany zemí střední Evropy.
–