Společnost 4.0: Budoucnost Zelené dohody pro Evropu
Pozici České republiky v plnění evropského Green Dealu, ke které jsme se zavázali, diskutovali 24. května 2022 přední odborníci v rámci panelové diskuze s názvem Budoucnost Zelené dohody pro Evropu, kterou jsme pořádali v rámci série debat Společnost 4.0. Závěr této debaty nebyl příliš optimistický, v porovnání s jinými evropskými zeměmi to bude mít Česká republika obzvlášť těžké.
Na celý celý záznam z debaty se můžete podívat zde.
Následující dekáda se v Evropě i v České republice nepochybně ponese v duchu zelené dohody. A stane se tak i bez ohledu na postoj českých politiků. Zelená změna totiž nastane v důsledku změny uvažování v byznysu, míra uhlíkové stopy se postupně stává kritériem pro rozhodování v rámci dodavatelských řetězců a v přístupu finančních institucí a bank. Pro Českou republiku každopádně půjde o radikální změnu, jelikož je její ekonomika založená na průmyslu a uhlí. Navíc v uplynulém desetiletí řadu důležitých úkolů v boji s oteplováním planety zanedbala.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek to ve svém úvodním projevu zdůvodnil tím, že jsme se v uplynulém desetiletí významně neposunuli ani v boji proti oteplování planety, ani ve zlepšování energetické bezpečnosti. „Za uplynulých 10 let jsme nezačali stavět žádnou jadernou elektrárnu, od roku 2011 jsme nepostavili takřka žádné obnovitelné zdroje energie, do vodíkových technologií jsme nijak neinvestovali a diverzifikaci fosilních zdrojů jsme zrušili. Byla to dekáda promarněných příležitostí,“ řekl Bek na úvod veřejné debaty. Ministr pro evropské záležitosti za STAN rovněž poznamenal, že v důsledku covidové krize, válečného konfliktu na Ukrajině či rostoucí inflace bude Česká republika muset současně řešit i odložené problémy. A bude to mít proto výrazně složitější. Zároveň je ale podle něj Green Deal příležitostí, která může vyvést Českou republiku ze slepé uličky. „Musíme nepochybně bránit české národní zájmy, ale zároveň se musíme podílet na celkovém evropském závazku,“ dodal Bek.
Jak velká změna Českou republiku čeká, popsal autor studie Klimaticky neutrální Česko, kterou Viktor Hanzlík z McKinsey & Company v rámci večera do podrobna představil. Do roku 2030 lze podle něj 70 % cílů realizovat omezením užívání uhlí, z Green Dealu nicméně plyne i řada dalších náročných úkolů, a to v oblasti omezování emisí mimo energetiku, v oblasti energetických úspor budov a také v oblasti budování obnovitelných zdrojů. „Abychom se dostali na trajektorii 1,5 stupně, znamená to mít uhlíkově neutrální globální ekonomiku v roce 2050. A do roku 2030 být na polovině. To ukazuje, jak obřím úkolem dekarbonizace je,“ prohlásil Hanzlík.
Ve svém vystoupení Hanzlík připomněl také roli bank a nastavení dodavatelských řetězců, což je klíčové z pohledu proexportní orientace české ekonomiky. „Nejde jen o Green Deal, dekarbonizační tlak přijde skrze dodavatelské řetězce a také finanční instituce. Hráči na českém bankovním trhu jsou regulovaní ECB a některé banky působící v Česku už se zavázaly, že do 2030 sníží financované emise o 50 %. To český byznys to vlivní i bez Green Dealu,“ prohlásil Hanzlík.
Mezi panelisty konference usedla také Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která upozornila na nepříznivou míru závislosti na dovozech energií z Ruska. „Green Deal má ve vínku nejen omezování vlivu člověku na klima. Základní je omezování závislosti Evropy na fosilní palivech, které nemá sama v dostatečném množství k dispozici. Tím se stala krok po kroku závislá na velmi nepříjemných režimech,“ uvedla Dana Drábová. Dodala zároveň, že válečný konflikt na Ukrajině posunul veřejným míněním výrazně ku prospěchu Green Dealu. „Společnost je dnes mnohem ochotnější to koupit,“ dodala.
Diskuze se zúčastnil také Jan Harnych, manažer pro energetiku ve Svazu průmyslu a dopravy ČR a Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a moderování celé panelové diskuse se ujala Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky INCIEN.
Veřejná debata byla pořádána ve spolupráci s Opero a Nadačním fondem Neuron. Za podporu také děkujeme společnostem ABRA Software a T-Mobile
