„Přátelé, nepochybuji, že jsme minulé středeční ráno vstoupili do jiného světa, možná ne navždy, ale minimálně na nadcházející čtyři roky.“ Otevřel konferenci Misha Glenny v reakci na výsledky amerických voleb a situaci ve světě, která představuje posun globálních mocností k protekcionalismu a vede k většímu tlaku v oblasti bezpečnosti. Misha Glenny mimo jiné uvedl, že současná geopolitická situace představuje pro Evropu zásadní výzvu. Dle jeho slov by Evropa měla expandovat na západní Balkán, investovat do své obrany a integrovat vojenské kapacity, sjednotit kapitálové trhy a naslouchat doporučením Maria Draghiho.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský zdůraznil, že Spojené státy zůstanou klíčovým spojencem Evropy v NATO, a apeloval na připravenost Evropy převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. „Spravedlivé rozdělení nákladů na obranu je klíčové,“ uvedl. Hlavní sdělení ministra Lipavského reflektovalo výsledek amerických voleb. „Jako Evropa bychom měli změnu vedení v Bílém domě vnímat jako příležitost. Příležitost převzít větší odpovědnost za naši vlastní bezpečnost,“ pronesl a varoval před populismem a hybridními hrozbami.
„Ukrajina teď bojuje o existenci. A když říkám tato slova, někdo umírá.“ – slova Oksany Rubaniak, která vystoupila jako speciální host na Aspen Annual Conference 2024, kde sdílela svůj příběh a poděkovala České republice za podporu Ukrajiny.
Oksana Rubaniak, médii označována jako „princezna bojovnice“, se 24. února 2022 připojila k dobrovolnickému útvaru č. 3 Ivano-Frankivské územní komunity a později k Ozbrojeným silám Ukrajiny jako jediná žena v kulometné četě. Navzdory vážnému zranění ve Vuhledaru v březnu 2023 se už na konci června vrátila na frontu a nyní slouží jako velitelka čety. „Měla jsem stejně jako mnozí přátelé strach, ale nikdy jsme neměli pochybnosti o tom, že budeme bojovat, a to nejen za svou zemi, ale byli jsme si vědomi toho, že Ukrajina je štítem Evropy.“
Bývalý předseda Vojenského výboru NATO, Lord Stuart Peach, ve svém vystoupení v rámci panelu „Inovace v obraně: Výzvy ve vesmírné a kybernetické doméně“ zdůraznil nutnost zrychlení všech současných aktivit v oblasti bezpečnosti a obrany.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela zdůraznil roli jednotné EU při energetické transformaci a bezpečnosti proti autoritářským režimům. Představil iniciativu Team Europe – projekt zaměřený na evropskou soudržnost a spolupráci.
„Cílem je spolupracovat s našimi partnery na investicích do infrastruktury, energetiky nebo například zdravotnictví. Tyto projekty mají přinést ekonomický zisk, sociální rozvoj, dodržování univerzálních hodnot a také další ekonomickou spolupráci,“ uvedl Síkela s tím, že prostřednictvím této iniciativy plánuje v rámci své nové funkce eurokomisaře do roku 2027 mobilizovat až 300 miliard eur. „Už nyní podporujeme 225 investičních projektů napříč Afrikou, Asií, Latinskou Amerikou a naším sousedstvím, a další projekty připravujeme,“ dodal.
Na panelu o budoucnosti demokracie v Evropě a Severní Americe vyjádřili řečníci obavy o současný stav demokracie a výzvy, kterým čelí. Benjamin Haddad, francouzský ministr delegovaný pro Evropu, uvedl, že jej stav demokracie znepokojuje a vnímá ho jako naléhavý impulz k probuzení. Alexandr Braun zdůraznil rostoucí polarizaci na základě své zkušenosti z USA, kde spolu lidé již nekomunikují a nerozumí si. Jacques Rupnik upozornil na pocit bezmoci, který vedl k Brexitu, a Vivian Schiller z Aspen Digital poznamenala, že v této éře jde bohužel více o pocity než o fakta. Matt Field, britský velvyslanec v ČR, připomněl, že demokratické země nabízejí obrovské příležitosti a výhody jako právní stát.
Finský ministr školství Anders Adlercreutz zdůraznil klíčové hodnoty finského vzdělávacího systému, založeného na rovnosti a decentralizaci. Učitelé, vysoce kvalifikovaní s magisterským vzděláním, jsou nezávislí a mají velkou volnost při přizpůsobování výuky místním potřebám. Princip decentralizace umožňuje flexibilitu, inovace a efektivní alokaci zdrojů, přičemž školy kombinují místní vedení s národními směry. Ministr zmínil i novou legislativu omezující používání mobilních telefonů ve školách a rostoucí vliv místních autorit na vzdělávání.
Panelová diskuse na téma efektivity a budoucnosti vzdělávacího systému přinesla několik klíčových pohledů. Ministr školství Mikuláš Bek zdůraznil potřebu větších celků pro dosažení úspor a efektivity, přičemž apeloval na postupné, ale nezbytné změny. Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje, upozornila na důležitost spolupráce mezi obcemi a podporu státu při vzniku svazkových škol, kterých ve Středočeském kraji již několik funguje. Řešení atmosféry ve školách a politická kontinuita jsou podle ní klíčové. Robert Plaga z Národního akreditačního úřadu poukázal na riziko izolace autonomie bez podpory a potřebu efektivnější spolupráce mezi obcemi. Šárka Vondrová, ředitelka ZŠ Praha-Nebušice, sdílela úspěšnou zkušenost s navýšením kvality školy a zajištěním lepších podmínek pro učitele díky svazkovému modelu, přičemž zdůraznila význam komunikace výhod tohoto přístupu veřejnosti.
Panelová diskuse o digitalizaci a rozvoji malých a středních podniků se zaměřila na praktické výzvy i příležitosti spojené s technologickými inovacemi a spoluprací. Zuzana Bílková, zakladatelka Besky, zdůraznila význam digitalizace pro zviditelnění a expanzi mimo region, přičemž upozornila na důležitost networkingových aktivit mezi podnikateli a větší podporu od státu. František Štrupl z Google ČR vyzdvihl přístupnost digitálních technologií a nutnost rekvalifikace v průběhu života, která je klíčová pro zvýšení odbornosti i konkurenceschopnosti. Richard Antonín Novák z Prague Data Ethics Lab upozornil na rozdíly mezi regiony a význam lokální spolupráce, zatímco poukázal na snadnou dostupnost nástrojů, jako je účetnictví či digitální marketing. Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu, apeloval na důraz na celoživotní vzdělávání a zdůraznil, že role státu je nabízet nástroje, které podnikatelům usnadní práci, nikoliv se přímo vměšovat do mikropodnikání. Pavla Břečková z AMSP ČR upozornila na překážky, kterým malé výrobní firmy čelí při digitalizaci, jako je nedostupnost pokročilých technologií a nedostatek financí. Poslanec Robert Králíček zdůraznil důležitost motivace k digitalizaci skrze pozitivní komunikaci a lepší využití evropských dotací. Panelisté se shodli na nezbytnosti podpory celoživotního vzdělávání a lepší spolupráce mezi státem, firmami a vzdělávacími institucemi.
Panelová diskuse „Budoucnost českého pracovního trhu“, založená na studii od Aspen Institute CE a Boston Consulting Group (BCG), se věnovala výzvám a příležitostem na trhu práce v kontextu rychlých technologických změn a dopadu generativní AI. Diskuzi zahájil Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR, který zmínil, že na Ministerstvu vnitra probíhají dvě iniciativy související s AI: první se zaměřuje na identifikaci pozic, kde může AI převzít rutinní úkoly, a druhá řeší regulaci tohoto nového fenoménu. Rakušan také uvedl, že stát připravuje vzdělávací materiály pro školy, které budou upozorňovat na rizika a etické otázky spojené s AI.
Jiří Švejcar, partner BCG, zdůraznil potřebu rychlých změn ve vzdělávacím systému s tím, že jakékoli úpravy se projeví až za 5–10 let. Poukázal na to, že AI může v této oblasti zrychlit proces, pokud se bude efektivně využívat.
Daria Hvížďalová, ředitelka AI Skills & Learning ve 42London, upozornila, že generativní AI má největší dopad na rutinní práce, zejména u juniorních pozic. Asi 60 % manažerů by podle ní preferovalo, aby uchazeči o zaměstnání měli alespoň základní znalost AI. Hvížďalová také zmínila, že podle první studie zaměřené na genderové rozdíly muži využívají AI o 20 % více než ženy, což může ovlivnit jejich postavení na trhu práce.
Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR, představil data, podle kterých firmy, jež systematicky implementují AI, dosahují nárůstu výkonnosti o 30 %. Dále uvedl, že dobrovolná změna zaměstnání obvykle vede k růstu platu o 12 %, zatímco změna přes úřad práce pouze o 8 %. Jurečka také věří, že pracovní trh v ČR bude v budoucnu stabilizován migrací, přičemž 65 % migrantů má zájem zůstat a integrovat své rodiny do české společnosti.
Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR, uvedl, že zájem o nízkokvalifikované profese dramaticky klesá, zatímco poptávka po digitálních dovednostech, jako je práce s daty, tvorba webových stránek a účetními programy, stále roste. Přesto je trh práce „zablokovaný“ a lidé se obávají rekvalifikace. Krištof také zmínil, že dotace na digitální vzdělávání jsou dostupné, ale je třeba více investovat do jejich propagace a účinného využití.
Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně ČR při Světové bance, upozornila, že Česká republika stále spoléhá na zastaralý obchodní model. Bez přijetí inovací a modernizace vzdělávání je růst HDP o 2–3 % ročně neudržitelný. Varovala také, že vývoj spojený s AI je vysoce energeticky náročný, což v kombinaci s drahou energií v ČR vytváří nevhodné prostředí pro rozvoj AI technologií.
Panelisté se shodli, že trh práce prochází zásadní transformací, kterou je nutné aktivně řídit. Klíčem je podpora celoživotního vzdělávání, spolupráce mezi státem, soukromým sektorem a vzdělávacími institucemi, a přijetí technologií, které umožní zvýšení produktivity práce i konkurenceschopnosti České republiky.
Podívejte se na záznam z akce a na vydané studie.