Digitální kamarádi:
mezilidské vztahy
ve virtuální době
Digitální technologie přinášejí lidstvu nové výzvy. Pohyb ve virtuálním světě má svá pozitiva, ale i úskalí. Vždy ale nakonec záleží na nás, jednotlivcích, zda z moderních technologií budeme těžit to dobré nebo nás pohltí a staneme se závislými. Na tom se shodli vystupující na veřejné debatě Digitální kamarádi: mezilidské vztahy ve virtuální době z cyklu Společnost 4.0, kterou Aspen Institute CE organizoval ve spolupráci s ABRA Software a Neuron Fund a coworkingovým prostorem Opero, kde se akce 15. září uskutečnila.
Podívejte se na krátký sestřih z debaty⬇
Debatu hlavním projevem otevřel youtuber a influencer Karel Kovy Kovář, který uvedl, že třebaže se online aplikace stávají našimi novými digitálními kamarády, nemohou nikdy nahradit zážitky ani mezilidský kontakt a vztahy. Současná pandemie učinila z online komunikace nezbytnou nutnost, která není dobrovolná, nicméně aktuálně snižuje zdravotní rizika. V úvodní prezentaci Kovy přiblížil základní fungování sociálních sítí a roli influencerů, tedy “vlivníků”. V této souvislosti zmínil i parasociální interakci, tedy iluzorní jednostranný vztah publika k influencerům, který není vůbec nový. Nicméně sociální sítě tento fenomén výrazně prohloubily. Lidská schopnost komunikace byla budována desetitisíce let, digitální svět však vyžaduje adaptaci na nový způsob komunikace v rekordním čase. Průměrný Čech stráví v online světě 2,5 hodiny denně, u generace Z je to až 10 hodin. Zásadním problémem je celková neznalost prostředí sociálních sítí. Zatímco jiná místa, kde trávíme svůj čas, jako například domov nebo pracoviště, známe důvěrně, u sociálních sítí tomu tak není. Nevíme, kdo sociální sítě vlastní nebo jakým způsobem jsou informace sdíleny. Prostředí sociálních sítí je pro nás nečitelné nebo těžko pochopitelné, a proto se na nich chováme často jinak než v reálném životě. Když se nám podaří pochopit, jak fungují, nebudou nebezpečné a my budeme moci využít pozitivních stránek komunikace v online prostoru, jako jsou možnost pořádat charitativní sbírky, volně tvořit nebo pěstovat občanskou společnost.
Petra Průšová, generální ředitelka pro střední a východní Evropu ve společnosti Kantar Česká republika seznámila publikum s některými výsledky dlouhodobého výzkumu Češi v síti, který již 15 let sleduje vývoj chování Čechů na internetu. Z výzkumu například vyplývá, že mladí ve věku 11-18 let tráví na internetu v průměru 4-5 hodin denně. Polovina z nich se považuje za online závislé a snaží se svůj čas na internetu vědomě omezovat, což se ovšem nedaří jim ani jejich rodičům. Co se týká vlivu digitálních technologií na mezilidské vztahy, 70% mladých věří, že sociální sítě ve vztazích s kamarády pomáhají, 52% uvádí jako výhodu to, že umožňují komunikovat s rodinou a přáteli okamžitě. Téměř polovina zároveň přiznává, že tráví digitálně s kamarády více času než naživo, a 35% má dokonce pocit, že tyto technologie přebírají kontrolu nad jejich životem. Do budoucna by i přesto 40% respondentů chtělo využívat digitální technologie ještě víc než teď. Petra Průšová dále představila výsledky výzkumu o sexuálním chování dětí na internetu, který mimo jiné ukázal, že polovina mladých má zkušenosti s posíláním intimních fotek, přičemž téměř třetina z nich je kvůli nim vystavena šikaně.
Markéta Šetinová, socioložka, psychoterapeutka a absolventka Aspen Young Leaders Programu hovořila o výhodách a nevýhodách dopadu digitálního světa na partnerské vztahy. Mezi klady řadí online seznamování, které otevírá nové možnosti, a to zejména pro různé menšinové skupiny. Dále snadnější údržbu vztahu díky dostupné a levné komunikaci nebo možnost vztahové rozmanitosti. Jako záporné dopady naopak uvedla až příliš snadnou dostupnost sexu bez vztahu nebo hrozby partnerské komunikace online formou, která může snadněji zapříčinit vzájemné nepochopení. Mínusem je paradoxně i velké množství možností, jež se nám díky sociálním sítím naskytují a které paralyzují naši schopnost rozhodnout se.
Na vliv digitálních technologií na lidské emoce, které významně ovlivňují proces rozhodování, se zaměřila psycholožka a psychoterapeutka Alžběta Protivanská. Několikahodinové každodenní scrollování sociálními sítěmi vede ke srovnávání se s pozitivním a idealizovaným obrazem jiných. To v nás vytváří zvláštní tíhu, úzkost a nejistotu. Těch se zbavíme pouze tím, že si dáme od sociálních sítí pauzu, ponoříme se sami do sebe a pokusíme se pochopit, co nám v životě skutečně chybí a co je příčinou naší nespokojenosti.
Julia Szymańska z Avast Software a ambasadorka projektu Buď safe online upozornila na to, že stejně tak jako v reálném světě děti učíme, jak bezpečně přejít ulici, i ve virtuálním světě je třeba naučit je, jak se v něm pohybovat bezpečně. Mají tam totiž značnou část života, své kamarády a zájmy, a je proto potřeba jim pomoct se v něm zorientovat a vysvětlit nebezpečí, nikoli jim ho zakazovat. Průzkumy ukazují, že děti ve věku 9-13 používají minimálně 3 sociální sítě a až 60% dětí komunikuje na internetu s lidmi, které sice neznají, ale mají pocit, že ano. Třebaže by rodiče rádi na jejich bezpečnost dbali, neví, jak na to. V tom by jim měl pomoci právě projekt Buď safe online.
Večer moderoval Tomáš Ervín Dombrovský, vedoucí analytik v LMC.
Foto: Ondřej Besperát
Podívejte se na záznam celé debaty⬇
