Obrana proti Ruské agresi na Ukrajině: rozhovor s naším partnerem Aspen Institute Kyjev

Aspen Institute CE uspořádal se svým partnerem Aspen Institute Kyjev mezinárodní diskusi #UkrainianDialogue, osmou debatu ze série debat s Aspen International Partners. Diskusi moderoval Ivan Hodáč, zakladatel a předseda dozorčí rady Aspen Institute Central Europe. V úvodu vystoupili se svým projevem Yuliya Tychkivska, výkonná ředitelka Aspen Institute Kyiv, a Pavel Řehák, prezident Aspen Institute Central Europe.  Hlavním cílem projektu #UkrainianDialogue je vytvořit platformu pro dialog mezi ukrajinskými představiteli a zástupci mezinárodního prostředí za účelem sdílení pravdivých informací o rusko-ukrajinské válce a diskuse o způsobech, jak podpořit Ukrajinu v boji o vítězství.

Podívejte se na celou debatu:

Natalie Jaresko: Jaresko: “Musíme neustále posilovat naši osobní angažovanost.”

Natalie Jaresko je předsedkyní dozorčí rady Aspen Institute Kyjev a v letech 2014-2016 byla ministryní financí Ukrajiny. Natalie je přesvědčena, že ruská válka na Ukrajině představuje existenční riziko pro demokratický svět a každý nyní stojí před volbou:

– Buď tuto válku vyhrajeme, a na Ukrajině zvítězíme, nebo dáme Ukrajině to, co potřebuje, aby válku vyhrála. Anebo budeme čelit budoucnosti, kdy autokracie porazí demokracii, nebo bude šíření jaderných zbraní normální a jaderné mocnosti si budou diktovat podmínky míru.

Natalie zdůraznila, že v demokratickém světě se lidé musí sami rozhodovat a požadovat od svých volených zástupců a společností, aby jednali tak, jak od nich očekávají:

– Musíme neustále zvyšovat svou osobní angažovanost. Z mého pohledu to vychází z více částí. Za prvé, musíme nadále naléhat na naše zvolené představitele, aby poskytli Ukrajině větší vojenskou a finanční podporu, a musí to udělat urychleně. Za druhé, musíme věnovat pozornost tomu, co podnikatelská komunita v Rusku dělá. Měli bychom udělat vše pro izolaci ruské ekonomiky. Pokud uvidíme nějakou společnost, která v Rusku nadále podniká, musíme bojkotovat její výrobky a služby. 

Ivanna Klympush-Tsintsadze: “Rusko takové, jaké je, je třeba zničit. Ne fyzicky, ale ekonomicky.” 

Ivanna Klympush-Tsintsadze je předsedkyní parlamentního výboru pro integraci Ukrajiny do Evropské unie. Byla místopředsedkyní ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci (2016-2019). Ivanna zdůrazňuje, že je důležité pochopit, že Putin a Rusko nevyhlásili válku výhradně Ukrajině. Tato válka je namířena proti společnému Západu a svobodným hodnotám, které hájíme. 

Také zdůraznila, že ať se ruské území jmenuje jakkoli – buď carské Rusko, nebo SSSR, nebo Ruská federace – vždy produkuje despocii, diktaturu a vždy se snaží bojovat a dobývat ve válkách.

– Musíme si přiznat, že smířlivá politika nebo navazování obchodních vztahů s Ruskou federací po skončení studené války v domnění, že se Ruská federace změní, byla vážnou chybou. Nyní je důležité pochopit, že “Kartágo” je třeba zničit. Rusko, takové, jaké je, je třeba zničit. Ne fyzicky, ale ekonomicky. Je třeba, aby benzínová stanice zůstala bez zdrojů, a díky tomu se nepokoušela znovu opakovat válku. Ne nutně proti Ukrajině, ale proti dalším zemím střední Evropy, střední Asie a tak dále.

Andrey Stavnitser: “Nadnárodní humanitární organizace by měly přestat řečnit a konečně začít jednat.” 

Andrey Stavnitser je majitelem a generálním ředitelem skupiny terminálů TIS a členem dozorčí rady Aspen Institute Kyiv. Druhý den války se začal zabývat logistikou a otevřel humanitární centrum v Helmu (Polsko). Poté v Lublinu a Rumunsku. Andrey upozornil na problém pozastavení většiny humanitární pomoci, která přichází na Ukrajinu. 

– Po 6-8 týdnech války přicházela velká část humanitární pomoci od fyzických osob, jednotlivců a korporací z celého světa. Uskutečnily se možná až 4 zásilky a pak byly jejich zdroje zjevně vyčerpány. Velké nadnárodní humanitární organizace měly v této době zasáhnout, ale neudělaly to, protože jsou super byrokratické. Tyto organizace by měly přestat řečnit a konečně začít jednat a poskytovat pomoc tam, kde je jí třeba.

Andrej také řekl, že byznys, který pomáhá při obnově Ukrajiny, je v jistém smyslu také sociálním byznysem.

Volodymyr Yermolenko: “Čelíme návratu zla a problém je, že ve východní Evropě nebylo toto zlo nikdy odsouzeno.”

Volodymyr Yermolenko je ukrajinský filozof, novinář a publicista. Je také ředitelem analytické společnosti Interviews Ukraine. Volodymyr je přesvědčen, že mezi další hodnoty, které může Ukrajina přinést světu, patří vysoce decentralizovaný duch její společnosti: 

– Proč jsou Ukrajinci tak efektivní v dobrovolnickém horizontálním hnutí? Jelikož to máme vepsáno v naší politické tradici. Tato tradice byla zcela smazána minulými staletími. Byla vymazána ruským imperiálním narativem, a pokud se podíváte na diskurz 19. století, uvidíte, že koncept východní Evropy byl zrovnoprávněn s konceptem ruského impéria. Ukrajinci poukazují na to, že je možné vytvořit jinou východní Evropu. A to nás přivádí k důležitější otázce – kdo je v této globální ekonomice 21. století účinnější? Velká nadnárodní byrokratická struktura, nebo naopak pro nás přirozená kultura, jež má právo komunikace napříč horizontálním spektrem? 

Volodymyr zdůraznil, že na rozdíl od jiných evropských impérií, která byla ve 20. století zničena, ruské impérium stále existuje. Nikdy nebylo odsouzeno za své chyby. Proto by globální společenství mělo usilovat o boj proti Putinovi a jeho poslednímu impériu v Evropě.

– Často si klademe otázku: Jak je to všechno ve 21. století možné? Moje odpověď zní: vždy čelíme návratu zla a problém je v tom, že ve východní Evropě nebylo toto zlo nikdy odsouzeno. Když se snažíme popsat dnešní Rusko, mluvíme o fašismu, neonacismu atd. Ale musíme pochopit, že tato kultura násilí, která je v dnešním Rusku známá, se vrací staletí a staletí hluboko do historie. Nepochopíme Putina bez Stalina, Stalina bez ruského impéria, ruské impérium 19. století bez Petra Velikého atd. 

Volodymyr zdůraznil, že ruské impérium dominuje jak kolonizací, tak asimilací. Proto je klíčovým ruským narativem, že Ukrajinci neexistují. Dále podotkl, že jsou vděčni Aspen Institute Central Europe za podporu a možnost vést dialog s ukrajinskou komunitou.