Pomůže nám vzdělávání obstát
v konkurenci?

Aspen Institute Central Europe jako letošní novinku výroční konference Kam kráčíš Česko? připravil tři veřejné debaty, které hlavní konferenci předcházejí a hodnotí politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky v kontextu regionů na základě výsledků zkoumání expertních skupin Aspenu.

První z nich s názvem Pomůže nám vzdělávání obstát v konkurenci? se uskutečnila 4. září v Ústí nad Labem ve spolupráci s Inovačním centrem Ústeckého kraje a Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem.

Podle zprávy expertní skupiny Aspen Institute Central Europe budou změny v ekonomice a na pracovním trhu způsobené rozvojem technologií vyžadovat výraznou proměnu vzdělávacího systému. Aspen Institute se vydal do Ústeckého kraje, který nebyl vybrán náhodou – opakovaně se umísťuje ve výzkumech zabývajících se otázkami kvality života a spokojenosti obyvatel na spodních příčkách.

„Jsme rádi, že před výroční konferencí Kam kráčíš, Česko?, která se koná letos již počtvrté, můžeme některá z témat diskutovat i v regionech, pro něž jsou palčivá. To je případ i Ústeckého kraje, který je ve statistikách hodnocen jako nejslabší region, přičemž rozvoj lidského potenciálu a vzdělávání je klíčem k budoucímu úspěchu regionu. Jsem rád, že jsme mohli uspořádat tuto debatu ve spolupráci s Inovačním centrem Ústeckého kraje a Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem.” uvádí Jiří Schneider, ředitel Aspen Institute CE.

Proč je výsledek Ústeckého kraje tak slabý, jaká jsou konkrétní doporučení pro Ústecký kraj, musí kraj čekat na vládní změny školského systému nebo může situaci zlepšit prostřednictvím lokálních vzdělávacích iniciativ či jak přitáhnout do regionu firmy budoucnosti, aby nedocházelo k odlivu mozků, to jsou jen některé z otázek, jimiž se diskutující zabývali.

Vedoucí aspenské expertní skupiny na vzdělávání Bob Kartous, který zároveň působí v informačním centru pro vzdělávání EDUIn, doporučuje kromě dlouhodobého navyšování investic do vzdělávání i některá řešení s rychlejším dopadem. Zdůraznil, že je nutné se zaměřit především na učitele, který je “hlavním nositelem kvality, ale i případných reforem a změn k lepšímu. Pokud reformy nebudou mít podporu učitelů, nemají šanci na úspěch.” S ohledem na Ústecký kraj uvedl, že „kraj má sice univerzitu, ale ta vzdělává budoucí talenty pro jiné regiony, lidé tu nezůstávají.“ Dále upozornil, že

„v ČR lze ve srovnání s ostatními státy OECD sledovat vysokou závislost dosažené úrovně vzdělání na ekonomickém, sociálním a kulturním postavení. Pokud chceme snížit počet lidí ohrožených chudobou, musíme snížit tuto závislost, ještě více to pak platí ve strukturálně slabých regionech.“

O dlouhodobé zvyšování úrovně vzdělávání přímo v ústeckém regionu se snaží například edukační program Stages, o jehož cílech informovala učitelka Hana Kořenská z Fakultní ZŠ ÚL E. Krásnohorské 3084/8 p.o. Stages napomáhá rozvoji a výchově příští generace vysoce talentovaných technologických expertů, ale hlavně „podporuje kreativitu dětí, aktivizuje jejich schopnosti a umožňuje rozvinout schopnosti dětí tak, že budou konkurenceschopné i v době technologického rozvoje a inovací.“

Podle Lukáše Rejchrta z ústecké edukační platformy Edhance, která rozvíjí vzdělávací projekty pro potřeby budoucnosti, je „pro rozvoj regionu důležité vytvořit takové společenské a kulturní prostředí, aby mladí lidé měli důvod v regionu zůstat. Kromě těch, co odcházejí, zde nezůstávají ani ti, kteří v regionu našli práci. Raději za prací do Ústí dojíždějí.“

Ze strany byznysu zaznělo ústy Tomáše Holuba z firmy Adler, zaměstnavatele, kterému záleží na rozvoji Ústeckého kraje, že je

„pro rozvoj Ústeckého kraje a jeho vzdělanosti klíčové, aby akademická sféra intenzivně spolupracovala se sférou podnikatelskou a realizovala projekty v perspektivních oblastech ICT, jakou jsou big data, strojové učení, procesní management, online marketing apod. Propojení obou sfér je nutné realizovat již od prvních ročníků bakalářských studií tak, aby studenti měli reálnou představu o pracovním prostředí a požadavcích zaměstnavatelů.“

Odborný konzultant Úřadu zmocněnce vlády pro Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj Karel Tichý představil strategické plány vlády ČR pro strukturálně postižené regiony, především úspěšně se rozvíjející aktivity programu RESTART, který tvoří sedm pilířů, z nichž dva mají přímou úzkou vazbu na problematiku vzdělávání. Karel Tichý vysvětlil, proč strukturálně slabé regiony potřebují na míru šité specifické výzvy z úrovně operačních programů fondů Evropské unie. Zdůraznil že „podpora v rámci programu RESTART je namířena nejen na univerzitní a vysokoškolské instituce, ale program cílí také na základní a střední školy, které se ve strukturálně postižených regionech potýkají s nedostatkem finančních prostředků využitelných pro jejich další rozvoj.”

Petr Achs vedoucí manažer společného projektu ústecké Univerzity J. E. Purkyně a inovativní firmy Valeo v oblasti autonomních systému řízení shrnul téměř dvouleté zkušenosti. „Projekt částečně naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, přičemž hlavním problémem byla znalost angličtiny. Na druhou stranu jsme prokázali, že i zde v Ústí umíme odvést kvalitní práci s vysokou přidanou hodnotou. Dosáhli jsme v porovnání s ostatními středisky firmy Valeo skvělých výsledků, přinesli jsme Univerzitě zajímavé výnosy. Odnesli jsme si zásadní zkušenost – v konkurenci obstojí ti, kteří jsou schopni se učit novým věcem, snaží se pochopit nové principy a jsou schopni rozvíjet doposud dosažené znalosti.“

Během diskuse s publikem došlo ke shodě – Ústecký kraj potřebuje investice, ale zásadní je rozvoj lidského potenciálu. Žádné miliardy kraj nespasí, pokud nebude na základních školách v regionu dostatek kvalifikovaných učitelů. Investice do lidských zdrojů je klíčová, ve srovnání s mnoha uskutečněnými investičními projekty v regionu není vlastně vysoká, a efekt bude jednoznačný.