Přijde práce za lidmi, nebo lidé za prací?
Aspen Institute Central Europe jako letošní novinku výroční konference Kam kráčíš Česko? připravil tři veřejné debaty, které hlavní konferenci předcházejí a hodnotí politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky v kontextu regionů na základě výsledků zkoumání expertních skupin Aspenu.
Druhá z nich s názvem Přijde práce za lidmi, nebo lidé za prací? se uskutečnila 26. září ve Zlíně. Předmětem diskuse se tentokrát stala mobilita na pracovním trhu. Zlínský kraj nebyl vybrán náhodou – před více než 120 lety zde vznikly Baťovy závody a kromě podnikatelského úspěchu významně pomohly rozvoji města Zlína a okolí tím, že přilákaly do regionu množství lidí. Současný trend fyzické mobility za prací je ale zcela opačný.
Je vylidňování některých oblastí nezvratitelné, nebo je možné přilákat zaměstnavatele i do regionů? Jak může zamíchat kartami technologický pokrok a proměna nároků na pracovní pozice budoucnosti, u kterých je naopak možné pracovat odkudkoli? A jaký vývoj nás čeká u přeshraniční mobility v rámci EU? Bude se trh novým pracovníkům otevírat, nebo přijde vlna protekcionistických opatření ze strany členských států? To jsou jen některé z otázek, jimiž se zabývali diskutující v kavárně 14|15 BAŤOVA INSTITUTU.
Vedoucí aspenské expertní skupiny na konkurenceschopnost David Vávra, specialista na makroekonomické analýzy v OGResearch, zastává názor, že urbanizace historicky přináší lepší příležitosti seberealizace, vzdělání a míru sociálních interakcí, ve výsledku by se měla projevit i vyšší produktivitou a příjmy. “Motorem urbanizace je nabídka kvalitního vzdělání, vedle toho také mzdová diferenciace.” To však v České republice chybí, vyšší mzdy např. v Praze nepokryjí rozdíl v nákladech na život. Existuje málo důvodů k mobilitě, dokonce i počet českých studentů v zahraničí je nižší než počet zahraničních studentů žijících u nás.
“Důvodem nízké urbanizace v České republice je mimo jiné skutečnost, že u nás má silné zastoupení průmyslová výroba v odvětvích, která nejsou příliš progresivní. Dnes se zde možná žije dobře, ale nenabízí to dobré vyhlídky do budoucnosti.“
V průběhu debaty Vávra také otevřel téma vytvoření univerzitního města po vzoru belgického Leuven, které by svou kvalitou a výukou v angličtině přilákalo i zahraniční kapacity.
„Pracovní mobilita je podle mne schopnost a zároveň ochota se za prací stěhovat,” otevřela své vystoupení vlastní definicí pojmu Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu. Ta v rámci diskuse zasadila otázku pracovní mobility do evropského kontextu. “V Evropské unii pracují v jiném členském státě jen čtyři procenta pracujících, polovina z nich v Německu a Velké Británii. Mobilita by přitom byla řešením zejména pro země, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností,“ uvedla. Výhody jednotného evropského trhu a volného pohybu osob a služeb jsou ale podle ní nyní omezovány protekcionismem západních států:
„Konkurenceschopnost Evropy zajistí jen rovnost příležitostí pro všechny občany EU.“
Podle Reného Kubů, obchodního ředitele pro sektor veřejné správy Microsoft Česká republika a Slovensko, je klíčem ke konkurenceschopnosti Česka koncentrace na schopnost přizpůsobit se:
„Nabyté vědomosti, které Vám v minulosti vystačily na třicet let, vám dnes vystačí nanejvýš na pět, pak se musíte znovu učit a adaptovat.“
Univerzitní úhel pohledu a alarmující čísla v otázce migrace v Zlínskem kraji představila profesorka Drahomíra Pavelková z Fakulty managementu a ekonomiky, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
„Za poslední roky klesl počet absolventů středních a vysokých škol o 40%. Část mladých lidí odchází za studiem mimo zlínský region, dle průzkumu by se z nich více než polovina ráda po studiu vrátila. Omezení však představují např. problémy s bydlením,“
uvádí Drahomíra Pavelková. Dodává, že “musíme nutně zde udržet nebo přilákat další mladé lidi do regionu, zpracovatelský průmysl vše nezvládne. Zlín má velký potenciál v tvůrčích odvětvích, to může být jedna z cest”.
