Škola a společnost: hledání inspirace
Vzdělávání a školy hrají velmi důležitou úlohu při formování společnosti. Globalizací a rozvojem nových technologií však dochází ke změnám jejího fungování. Na ně by měly být školy schopné reagovat a přizpůsobovat se jim. Aspen Institute CE se proto 22. října vydal do Ostravy, kde se téma vzdělávání stalo předmětem veřejné debaty v rámci Ostravských impulsů pro vzdělávání. Diskutující hledali odpovědi na otázky, kde vzít inspiraci a odvahu pro změny a odkud vlastně začít.
Úvodní debatu i celou konferenci otevřel za spolupořadatele Petr Pánek, zakladatel Centra PANT, Andrea Hoffmannová, náměstkyně ostravského primátora pro školství a sport, a Jiří Schneider, ředitel Aspen Institute CE. “Jsem moc rád, že regionální aktivity v rámci našeho pětiletého úsilí zmapovat, kam kráčí naše země a středoevropský region, nás zavedly do Ostravy. Těším se na to, že naši hosté nám dnes nabídnou inspiraci dobré praxe ve vzdělávání,” zahájil akci Schneider.
Inspiraci pro reformu vzdělávacího systému by mohla Česká republika hledat například ve Finsku. Finský vzdělávací systém je všeobecně považován za jeden z nejlepších a nejkvalitnějších na světě. Stát se učitelem je ve Finsku přibližně stejně těžké jako stát se lékařem nebo právníkem, čemuž odpovídá i vysoká společenská prestiž učitelského povolání. Ve finských školách, na rozdíl od českých, je na prvním místě porozumění principům a schopnost spolupráce v rámci třídy a finští studenti se pravidelně umísťují na předních příčkách ve výsledcích mezinárodního hodnocení studentů PISA.
Konkrétními příklady z praxe přispěla do diskuse Susanna Bäckmann, učitelka, ředitelka a poradkyně v oblasti vzdělávání z Finska, specialistka na výzkum a vývoj nových konceptů v pedagogické teorii a praxi. Vedle potřeby pečlivého výběru schopných učitelů zdůraznila klíčovou roli přistupování k dětem jakožto jedinečným osobám s potřebou individuálního přístupu. Učitel je partner a průvodce, který dítěti pomáhá zvládnout zadané úkoly a podporuje ho povzbudivým hodnocením. Vede ho při tom k rozvoji kritického myšlení, kreativitě, radosti z poznávání, spolupráci i sebereflexi a učení se skrze chybování.
Zároveň by měl být kladen důraz na nezbytnost celoživotního vzdělávání a praktického přesahu. Vzdělávací systém je v neustálém procesu proměny, jelikož i společnost se neustále vyvíjí. Partnerský přístup je proto podle Bäckman zásadní i ve vztazích mezi školami, studenty, rodiči, učiteli, lokálními zřizovateli, zákonodárci, školiteli a výzkumnými institucemi navzájem. Změna systému je možná pouze ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami. Musí jít o práci zdola opírající se o relevantní data a výzkum.
Byznysovým pohledem do diskuse přispěl Libor Witassek, nezávislý podnikatel a zastupitel města Opavy, který spatřuje problém v nízké prestiži učňovského vzdělávání. Ta pak studenty vede do slepé uličky úzkého zaměření bez možnosti změny povolání. V Česku chybí pilíř, jenž by umožnil celoživotní vzdělávání usnadňující lidem flexibilně reagovat na změny. Do procesu vytváření vzdělávacího modelu by se měly, vedle odborníků a lokální samosprávy, zapojit více i firmy. “Podnikatelský sektor, obzvláště v průmyslovém odvětví, se závratně rychle mění, a vzdělávací systém nestíhá reagovat. Jsme to my, podnikatelé, kdo musí přijít s koncepty a nápady, jak společně rozvíjet tento sektor, a iniciovat a spolufinancovat vytváření sdílených center moderních technologií”, uvedl Witassek.
Celou debatu moderoval Bohumil Kartous z EDUin, který se již třetím rokem podílí na přípravě návrhu vzdělávací politiky pro expertní studii Aspen Institute CE, letos se zaměřením na konkurenceschopnost ČR.
Jednotlivé regionální diskuze předcházejí listopadové výroční konferenci Aspen Institute Central Europe „Kam kráčíš, Česko?“, jejímž cílem je komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky v kontextu střední Evropy.
