Společnost 4.0: Quo vadis, demokracie?
Společnost 4.0 se zabývá klíčovými otázkami moderní doby a tentokrát jsme se zaměřili na téma demokracie a její základní principy. V předvečer oslav Dne boje za svobodu a demokracii jsme si nemohli vybrat vhodnější čas k otevřené diskuzi o základních principech demokracie. Cílem debaty bylo identifikovat hlavní zdroje a fenomény současné krize demokracie a poskytnutí prostoru k zamyšlení nad malými i většími možnostmi řešení dané situace, a to i ve vztahu k moderním technologím, které ovliňují mnoho částí našeho života, včetně veřejného. Všichni účastníci debaty se na závěr shodli, že demokracie není samozřejmost a musíme o ní zodpovědně pečovat.
Podívejte se na záznam z debaty:
Celou debatu zahájil Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK, který ve svém úvodním slovu nabídl historický pohled na demokracii, ve kterém zmínil, že každá generace vždy procházela a bude procházet bezprecedentními změnami. Aktuální výzvy dané doby v každé epoše připadaly jednotlivým národům složitější než jak se tomu mohlo zdát. “Když se podíváme do minulosti, toto přesvědčení platí u jakékoliv generace. Problémy, které řešíme dnes a považujeme je za zcela nové, jsou mnohdy velmi podobné těm, co lidé již řešili v minulosti. A tímto způsobem můžeme jít klidně i na počátek našeho letopočtu.”
V rámci dalšího úvodního slova, kterého se ujala Sara Polak, antropoložka a archeoložka umělé inteligence, nám přiblížila antické dějiny a také jak historie souvisí s její výzkumnou skupinou, ve které za pomoci umělé inteligence analyzuje postavení běžného člověka v Platónově Polis. Sara Polak také upozornila na správné kladení otázky. “Demokracie není otázka. Spíš bych se zeptala – Quo Vadis Homo Sapiens?” Dále se Sara s publikem zamyslela nad tím, jak bude naše společnost fungovat v budoucnosti.
Robert Basch, člen správní rady Nadace OSF, Corporate Social Responsibility Manager Livesport, vnímá lhostejnost jako nejvíc ohrožující fakt pro udržení demokracie. Mnoho věcí vnímáme jako samozřejmé a bohužel existuje velká skupina lidí, která nechce přijmout zodpovědnost. “Existují velké disruptivní tektonické změny, se kterými si ani stát neumí poradit, zvlášť když stát nemá jasnou vizi a funguje pouze ve čtyřletých obdobích. Za tak krátkou dobu nejde téměř nic změnit.”
Petra Guasti, specialistka na teorii demokracie, FSV UK a Sociologického ústavu AV ČR se svěřila, že se o demokracii bojí na každodenní bázi. Dle jejího názoru demokracii ohrožují vlivy technokracie, populismus a další faktory. “Podpora demokracie na Ukrajině od začátku konfliktu stoupla o 30 %.” A to i napříč všem faktorům, které naznačovaly, že by měla klesnout. “Demokracie a fakt, že se nám bude ekonomicky dařit, není samozřejmost.”
Jan Kysela, ústavní právník, PrF UK, připomněl, že: “K demokracii potřebujeme demokraty.” Jan Kysela poukázal na ne příliš optimistický trend mladých lidí, kteří si spojují jednotlivé instituce s konkrétními tvářemi, které ne vždy danou instituci správně reprezentují. Pro posílení důvěry institucí je důležité kromě velkých slov a gest, třeba nabídnout konkrétní řešení, abychom zajistili lepší kvalitu našeho života.
Michal Pěchouček, spoluzakladatel a ředitel centra umělé inteligence a CTO Gen, zmínil, jak důležitou roli hraje časový horizont při různých politických a environmentálních problémech. Zdůraznil také, že: “Informace jsou dnes personifikované jako nikdy předtím. Lidé si dnes také pečlivě vybírají, čemu uvěří.”
Bára Stárková, předsedkyně spolku Díky, že můžem, po svém návratu ze zahraničí zjistila, že všude na světě existují podobné problémy, jako řešíme my tady v České republice. A především, že odchodem do ciziny se nic nevyřeší. Naopak díky této zkušenosti zjistila, že malými krůčkami se dá demokracie zlepšovat a budovat.
Celým večerem provázel Michael Rozsypal, DVTV.
Veřejná debata byla pořádána ve spolupráci s Opero a Nadačním fondem Neuron. Za podporu také děkujeme společnostem ABRA Software a T-Mobile
