Společnost 4.0: Umělá inteligence a my

Aspen Institute CE, Nadační fond Neuron a Opero uspořádaly debatu z cyklu Společnost 4.0, tentokrát zaměřenou na téma umělé inteligence a jejího dopadu na společnost. 

Během debaty, kterou moderoval Petr Beneš z 6D Academy, se přítomní řečníci snažili odpovědět na několik sporných otázek a přinést tak nové pohledy na téma umělé inteligence, jako například:

• Které obory lidské činnosti budou využitím umělé inteligence nejvíce ovlivněny a jak?
• Jak změní způsob získávání a využívání informací?
• Jaký dopad bude mít umělá inteligence na vzdělávání?
• Podpoří umělá inteligence naše schopnosti kritického myšlení, nebo naopak?

Miroslav Bárta, Václav Moravec, Michael Šebek, Jan Romportl a Tomáš Mikolov se shodli na tom, že umělá inteligence přináší společnosti mnoho změn a přizpůsobení se tomuto faktu je pro společnost nevyhnutelné.

Na záznam z celé debaty se můžete podívat zde:

Jako první do debaty přispěl egyptolog Miroslav Bárta, který přítomným účastníkům přiblížil svůj pohled, jak umělou inteligenci vnímá. Vidí ji spíše v pozitivním světle a jako určitou svobodu než jako nástroj, kterému se musí společnost podmanit. Zároveň ale apeluje na důležitost adaptace. Pokud se společnost bude schopna přizpůsobit změnám, které AI přinese, bude její přínos pro společnost velký a pomůže jí tak dostat se mnohem rychleji dál.

„Potřebujeme více institucí, jako je Aspen Institute CE nebo NF Neuron. I díky nim se můžeme posunout zásadně kupředu.“

Václav Moravec, moderátor a zástupce Středoevropské observatoře digitálních médií, vidí umělou inteligenci spíše skepticky, ale zdůrazňuje i její pozitiva, pokud je správně uchopena. Podle Václava Moravce je pro správné využití umělé inteligence klíčová důkladná komunikace. V opačném případě mohou nastat problémy. Pokud se umělá inteligence využije například pro kreativitu a automatizaci procesů, vidí v ní potenciál, ale na druhou stranu bude obtížnější rozpoznat originální tvorbu od umělé inteligence. „Největší skepse spočívá v tom, že přestaneme být schopni rozpoznat, která fotografie je pravá a která ne. Je třeba téma dobře komunikovat.“

„Společnost není připravena na rychlost šíření informací v digitálním prostředí.“

Další z debatujících, profesor robotiky ČVUT Michael Šebek, apeluje na nutnost adaptace, která je pro chod společnosti, přijetí a správné využití AI nezbytná.

„Je třeba se přizpůsobit změnám, aby mohly pokračovat, ne se jim vyhýbat.“

Jan Romportl, expert AI, vidí umělou inteligenci výrazně pozitivně a tvrdí, že bez AI to nepůjde. “Umělá inteligence naprosto nezbytná součást pro rozvoj lidské civilizace.“

„Realita je taková, že přijdou brutální změny a my na ně nejsme připraveni.“

Během diskuse řečníci také přiblížili téma, jak umělá inteligence otřese trhem práce a vzděláváním.

Umělá inteligence také přináší otázky, jak daleko AI zasáhne do vzdělávání a jaký bude mít dopad na studenty. Miroslav Bárta tvrdí, že umělá inteligence posune vzdělávání správným směrem, mnoho oborů ale zanikne – AI převezme obchodování na burze, právníků bude méně.

Michael Šebek dodává, že do roku 2030 změní polovina populace své zaměstnání.

Tomáš Mikolov, expert na AI vidí budoucnost umělé inteligence pozitivně a tvrdí, že se již tento obor stal běžným pojmem, který se dnes vyučuje na vysokých školách. Deep learning jako hlava strojového učení změnil oblast rozpoznávání řeči a způsob, jakým se pracuje s obrovskými soubory dat. Velké jazykové modely se používají jako jazykové modely pro generování textu a opravu pravopisu a mají obrovský potenciál využití. Tomáš Mikolov vnímá negativně především dezinformace kolem AI, se kterými je třeba bojovat.

V závěru debaty se řečníci zaměřili na budoucnost umělé inteligence, někteří ji vnímají pozitivně, jiní v ní vidí více negativ.

Budoucnost AI v očích Jana Romportla je ze 60 % pozitivní a ze 40 % negativní. Václav Moravec se přiklání spíše k negativním aspektům spojených s umělou inteligencí. Jak sám tvrdí: „Nenechám se nahradit žádným avatarem.“

Michael Šebek předpovídá, že umělá inteligence přinese do budoucna mnoho změn a změní běžný život každého z nás. Dle jeho slov se „Posuneme se v životě na jinou úroveň.“

Miroslav Bárta tvrdí, že společnost potřebuje evoluci, ne revoluci. Pokud to jako společnost dovolíme, dojde k evoluci v pozitivním slova smyslu.

Dle Tomáše Mikolova jsou hrozby pro budoucnost různé, ať už ekologické nebo ekonomické, ale řešením může být umělá inteligence. Umělou inteligenci vnímá pozitivně, jako řešení, které má zabránit potenciálním katastrofám.

„Kombinace člověka a umělé inteligence je optimistickou budoucností.“