Společnost vs. příroda
Veřejná debata z cyklu Společnost 4.0, tentokrát s podtitulem Společnost vs. Příroda 4:0, byla organizovaná ve spolupráci s ABRA Software a Neuron Fund a coworkingovým prostorem Opero, kde se akce také opět v úterý 18. června uskutečnila.
Přítomné uvítal výkonný ředitel Opero, Pavel Přikryl. Po oslovení a představení diskutujících a hostů v zaplněném sálu Opero se moderace večera na téma Společnost vs. příroda zhostila Veronika Sedláčková, moderátorka Českého rozhlasu.
První prezentací uvítal publikum Radim Tolasz, klimatolog a meteorolog, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMU. Ten uvedl do souvislostí základní pojmy jako klima, skleníkový efekt nebo antropogenní vliv člověka na životní prostředí a změny v atmosféře. Zmiňoval také, jak se k těmto tématům historicky stavěla česká společnost a že se zlehčováním rozsahu klimatických změn musí bojovat i v současnosti.
“Změna klimatu je problém, který se v České republice dlouhodobě podceňuje.“
Zároveň Radim Tolasz zmiňoval predikce, které již na začátku 90. let zveřejnila IPCC (Mezinárodní panel pro změny klimatu) a které byly v té době považované za alarmistické. Ve srovnání se současnou situací zdůraznil, že se předpovědi o zvyšování atmosferické teploty a hladiny oceánů značně trefily do současného stavu. Proto je třeba brát tyto hrozby velmi vážně a pokusit se současný stav alespoň udržet, nebo ideálně zvrátit.
Jako druhá vystoupila Soňa Jonášová, zakladatelka a ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a zároveň absolventka Aspen Young Leaders Programu. Soňa Jonášová mluvila o provázanosti příčin a důsledků klimatické změny a zhoršeném životním prostředí v celosvětovém měřítku. Jako příklady uvedla levný textil, tzv. „fast fashion“, jehož výroba ovlivňuje životní prostředí v rozvojových zemích, především v jižní Asii, ale také přináší ohromné množství odpadu, které zamořuje půdu a oceány. Odpady je velké téma, kterým se INCIEN důsledně zabývá – především v českém prostředí se snaží omezit množství legálních skládek, které zamořují půdu a podzemní vodu. Přitom by se odpadové materiály daly daleko lépe využít v systému tzv. cirkulární ekonomiky – kde každý odpad je dalším zdrojem.
„Cirkulární ekonomika je podle mne neuvěřitelně fascinující nástroj, který nám umožňuje veškeré zdroje, které máme k dispozici, využívat do úplného maxima.“
Alena Wranová, krajinná inženýrka a členka spolku CooLAND promluvila o důležitosti komunitního zemědělství a podpoře zemědělců, kteří ke krajině přistupují zodpovědně a respektují její přirozené procesy. Jako možnosti jejich podpory uvedla systém KPZ – komunitou podporovaného zemědělství, kdy koncoví spotřebitelé přímo odebírají produkcí od konkrétních lokálních zemědělců ve formě týdenních nebo měsíčních bedýnek. Zároveň zmiňovala, že je potřeba cílit na udržení silné a zdravé půdy, která je klíčem k udržitelné produkci. Alena Wranová také zmínila, že by se spotřebitelé měli podívat na svůj vlastní talíř. Zemědělci budou pěstovat nebo dovážet ze zahraničí to, po čem je poptávka. Proto je zaměření na pestrou lokální a sezónní stravu velmi žádoucí.
Dále se do diskuze zapojil Pavel Kindlmann, přírodovědec z AV ČR, který se podílel na nedávno publikované zprávě o biodiverzitě, vydané OSN. Pavel Kindlmann upozornil, jak je důležité si uvědomit, že příroda si bez člověka poradí, zatímco člověk je na přírodě životně závislý – a proto je důležité k ní tak přistupovat. Mluvil o vymírání druhů, velkém úbytku biodiverzity, který má negativní vliv na celý ekosystém. Vymírání druhů podle něj nastalo již velmi dávno s nástupem zemědělství (přirozené prostředí bylo zmenšováno na úkor polí), přesto stále zůstávaly remízky a další nástroje, které umožňovaly zvířatům i hmyzu zůstávat i v zemědělské krajině. S nástupem průmyslové společnosti a populace, která je na produkci závislá, se zemědělství transformovalo na vysoce výkonný systém, který ale nenechává žádné místo ladem – v současné době je zachováno pouze 0,3% původního přirozeného prostředí.
Oldřich Syrovátka, přírodovědec a environmentalista působící na Fakultě managementu VŠE se zabývá revitalizací krajiny a metodami, jak v ní zadržet vodu. Oldřich Syrovátka stejně jako ostatní vystupující zmiňoval důležitost správného hospodaření a práce s půdou, krajinou a vodou, která se stává čím dál tím víc omezeným zdrojem.
