Informace a data v 21. století: Dobrý sluha, ale zlý pán?
Veřejná debata z cyklu Společnost 4.0, tentokrát na téma Informace a Data ve 21. století: Dobrý sluha, ale zlý pán? organizovaná ve spolupráci s ABRA Software a Neuron Fund, se uskutečnila 5. března ve starých tiskárenských prostorech, dnešním Opero.
Večer tradičně otevřel výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe, Jiří Schneider. Po vřelém uvítání diskutujících a hostů v zaplněném sálu Opero se moderace večera na toto rozsáhlé a komplikované téma zhostil Ján Simkanič, zakladatel a ředitel Deníku N.
První prezentace patřila Libuši Šmuclerové, předsedkyni představenstva a CEO jednoho z největších mediálních domů v České republice, Czech News Center. Ta představila hlavní úskalí stále vzrůstajícího nekontrolovatelného toku dat, který označila také jako časovanou bombu. Budeme v budoucnosti schopni zvládnout masivní toky dat, nebo nás umělá inteligence zastíní a razantně omezí na osobní svobodě? Problém masivního nárůstu dat a informací se týká zejména internetové populace, která se díky nedostatečným návykům tzv. „digitální hygieny“ dobrovolně vystavuje nebezpečí. Příkladem jsou cookies, komodita 21. století, kterou v internetovém prohlížeči většina populace dobrovolně odsouhlasí a umožní tak ukládání informací o jejich aktivitě. Tato data otevírají dveře narušování soukromí, pokud dojde k jejich úniku. Libuše Šmuclerová zaměřila pozornost také na digitální giganty, kteří díky monopolnímu postavení na internetu mají možnost sbírat a analyzovat velké množství soukromých dat, primárně za účelem behaviorálního cílení reklamy.
František Vrábel, datový analytik a CEO Semantic Visions, se v druhé prezentaci věnoval dezinformacím nebo také jak sám říká „zlovolným informacím sloužícím ke svedení názoru“. V Semantic Visions denně pracují s více než půl milionem zdrojů tvořících 90 % globálního zpravodajského obsahu na internetu. Jejich cílem je včas detekovat hrozby pro více než 3 miliony firem. Mezi hlavní producenty dezinformací v současnosti patří některé zdroje z Ruska, Číny a od islamistických skupin. Zásadním problémem jsou také sociální sítě a platformy, které nejsou omezovány mediálním zákonem, a přesto jsou klíčové v otázce šíření informací. V těchto případech může být řešením regulace, která zamezí tzv. prodeji identity lidí a budování sociálních bublin náchylných na upnutí se k jednomu zdroji. Pan Vrábel promluvil také o umělé inteligenci (AI), která by podle současných predikcí mohla být během dvou let v určitých situacích prakticky nerozpoznatelná od člověka, a tím výrazně měnit život lidí. Význam AI potvrzují také současné aktivity světových velmocí masivně investujících do jejího dalšího vývoje a její samotná percepce jako nové formy soupeření a válčení.
Následně se do debaty připojili Aspen Young Leaders Alumna a zakladatelka projektu Zvol si Info, Kateřina Křivánková, zakladatel a ředitel projektu Sinopsis Martin Hála, koordinátorka projektu Náš stát, naše data z Nadace OSF, Lenka Kováčová a autor projektu Česko je Nano a psycholog Jiří Kůs.
Ve svém úvodním slovu Martin Hála poukázal na problematický systém hodnocení občanů v Číně, který dokazuje zájmy členů komunistické strany v technologických společnostech za účelem přísného dohledu nad občany. Abychom mohli zabránit internetové totalitě tak, jak ji vidíme v Číně, a která se nenápadnou tendencí pomalu dostává do některých částí Evropy, musíme mít povědomí o škodlivém aktéru a jeho záměrech, dodal odborník na Čínskou lidovou republiku.
Projekt Kateřiny Křivánkové, Zvol si info, bojující proti fake news a dezinformacím ve společnosti nově pokořil hranici deseti tisíc studentů zajímajících se o odhalování škodlivého chování na internetu. Ve své řeči upozornila nejen na stále sofistikovanější techniky dezinformací, jako například grafické zaměňování obličejů při projevech politiků (tzv. deep fakes), které je naprosto nerozeznatelné od autentický záběrů, ale také na nedostatečnou připravenost české státní správy čelit těmto problémům. Řešením se jeví chybící jednotná koncepce mediální gramotnosti.
Lenka Kováčová vyzdvihla prospěšnost otevřených dat, tedy dat volně dostupných k dalšímu rozpracování a využití ve prospěch společnosti v různých aplikacích. Myšlenka veřejného a dostupného přístupu k datům, která o nás sbírá stát, je s otevřenými daty úzce spojená. Ovšem, vývoj transparence dat se vyvíjí různým tempem a zatím co některé společnosti je publikují bez problému, stát disponující monopolem na určitý typ informací je v tomto ohledu pomalejší. Závěrem dodala, že role státu v boji proti dezinformacím je omezena náročností ovlivňovat informační toky v rukách velkých společností.
Psycholog Jiří Kůs přinesl do technologické debaty roli lidského faktoru a jeho slabiny. Poukázal na to, že lidská osobnost a její dispozice ukryté pod povrchem jsou pod velkou zátěží a při zahlcení mysli informacemi náchylné k uvěření dezinformacím. Důvodem může být zkracující se doba pro zpracování informací, které jsou se stále vzrůstající tendencí doplňovány dalšími podněty. Zahlcená mysl člověka sahá ke „zkratkám“ také díky chybějící důvěře ve společnost a nedostatečné podpoře kritického myšlení, naopak, lidská kreativita může být jednou z cest jak proti dezinformacím bojovat.
