Aspen Central Europe Leadership Award 2019 získávají
Do Thu Trang a Michal Mižigár
Praha 28. listopadu – Aspen Institute Central Europe letos poprvé uděluje cenu Aspen Central Europe Leadership Award mladým úspěšným lídrům. Oceňuje tak schopnost vést založenou na hodnotách, aktivní prosazovaní odpovědného občanského postoje i inovativní politiky, která má pozitivní sociální dopad ve střední Evropě. Laureáty prvního ročníku jsou Do Thu Trang, autorka blogu Asijatka.cz, a Michal Mižigár, historik romského původu. Slavnostní předání cen se uskutečnilo na gala večeři u příležitosti výroční konference Kam kráčíš, Česko?
„Cenu Aspen Central Europe Leadership Award udělujeme, abychom ocenili mladé lidi, kteří se nebojí jít příkladem, a posílili jejich působení na veřejnosti. Svým jedinečným způsobem totiž přispívají ke zlepšování společnosti,” uvedl Jiří Schneider, ředitel Aspen Institute Central Europe.
Do Thu Trang svou profesní kariéru spojila s marketingem pro velké firmy, který vystudovala na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy. Ve volném čase se věnuje psaní úspěšného blogu Asijatka.cz., za nějž v roce 2016 získala cenu Novinářská křepelka. Ve svých glosách nápaditě a neotřele přibližuje vietnamskou menšinu většinové společnosti, čímž přispívá k vzájemnému porozumění a posilování otevřené, prosperující a zejména soudržné společnosti. Při děkovné řeči Do Thu Trang mimo jiné poděkovala svým rodičům: „Přestěhovali se 9000 km, abych mohla vyrůstat ve svobodné společnosti a nebála se říkat pravdu.“
Michal Mižigár pochází z Písku a i přes vrozené zdravotní znevýhodnění jako první člen tamní romské komunity vystudoval střední školu. To mu otevřelo cestu k vysokoškolským studiím v České republice i v zahraničí. Michal Mižigár může dnes být vzorem pro romskou mládež, mezi níž aktivně podněcuje touhu poznávat vlastní jazyk, historii a tradice, ale také se vzdělávat. Svým osobním příběhem, ale i otevřeným přístupem pomáhá bořit předsudky a přispívá ke zlepšování společnosti ve střední Evropě. Je aktivní v romské komunitě, a to nejen v ČR a na Slovensku, ale také na Balkáně. Při převzetí ceny rovněž poděkoval mamince: „Jako romské dítě s vrozeným hendikepem mě chtěli poslat na zvláštní školu. Moje maminka se však nevzdala, a více než půl roku bojovala, abych mohl nastoupit na normální základní školu. Bez toho bych se na svou cestu, na které mi pomáhalo hodně dobrých lidí, nemohl nikdy vydat.“