Přijde práce za lidmi, nebo lidé za prací?
Praha, 1. října 2018 – Z Unijního hlediska už není pohyb pracovních sil pouze svobodou, ale nutností. Aspen Institute CE se vydal do Zlínského kraje, kde se téma mobility a konkurenceschopnosti na pracovním trhu stalo předmětem veřejné debaty. Zlínský kraj nebyl vybrán náhodou – před více než 120 lety zde vznikly Baťovy závody a kromě podnikatelského úspěchu významně pomohly rozvoji města Zlína a okolí tím, že přilákaly do regionu množství lidí. Současný trend fyzické mobility za prací je ale zcela opačný. Diskutující se shodli, že práce přijde tam, kde budou lidé s kvalitním vzděláním, ochotní a schopní doplňovat si vzdělání a měnit profesi v souladu s tím, jak se díky rozvoji technologií budou měnit nároky na pracovní pozice. To je těžko představitelné bez zkušeností, které získáme díky studiu nebo práci v zahraničí.
„Jsme rádi, že před výroční konferencí Kam kráčíš, Česko?, která se koná letos již počtvrté, můžeme některá z témat diskutovat i v regionech, pro něž jsou palčivá. Zároveň nás zajímá názor expertů a lidí v regionech,” uvádí Ivan Hodáč, prezident Aspen Institute CE.
Je vylidňování některých oblastí nezvratitelné, nebo je možné přilákat zaměstnavatele i do regionů? Jak může zamíchat kartami technologický pokrok a proměna nároků na pracovní pozice budoucnosti, u kterých je naopak možné pracovat odkudkoli? A jaký vývoj nás čeká u přeshraniční mobility v rámci EU? Bude se trh novým pracovníkům otevírat, nebo přijde vlna protekcionistických opatření ze strany členských států? To jsou jen některé z otázek, jimiž se zabývali diskutující na veřejné debatě pořádané Aspen Institute CE v kavárně 14|15 BAŤOVA INSTITUTU.
Vedoucí aspenské expertní skupiny na konkurenceschopnost David Vávra, specialista na makroekonomické analýzy v OGResearch, zastává názor, že urbanizace historicky přináší lepší příležitosti seberealizace, vzdělání a míru sociálních interakcí, ve výsledku by se měla projevit i vyšší produktivitou a příjmy. “Motorem urbanizace je nabídka kvalitního vzdělání, vedle toho také mzdová diferenciace.” To však v České republice chybí, vyšší mzdy např. v Praze nepokryjí rozdíl v nákladech na život. Existuje málo důvodů k mobilitě, dokonce i počet českých studentů v zahraničí je nižší než počet zahraničních studentů žijících u nás. “Důvodem nízké urbanizace v České republice je mimo jiné skutečnost, že u nás má silné zastoupení průmyslová výroba v odvětvích, která nejsou příliš progresivní. Dnes se zde možná žije dobře, ale nenabízí to dobré vyhlídky do budoucnosti.“ upozorňuje David Vávra. V průběhu debaty také otevřel téma vytvoření univerzitního města po vzoru belgického Leuven, které by svou kvalitou a výukou v angličtině přilákalo i zahraniční kapacity.
„Pracovní mobilita je podle mne schopnost a zároveň ochota se za prací stěhovat,” otevřela své vystoupení vlastní definicí pojmu Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu. Ta v rámci diskuse zasadila otázku pracovní mobility do evropského kontextu. “V Evropské unii pracují v jiném členském státě jen čtyři procenta pracujících, polovina z nich v Německu a Velké Británii. Mobilita by přitom byla řešením zejména pro země, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností,“ uvedla. Výhody jednotného evropského trhu a volného pohybu osob a služeb jsou ale podle ní nyní omezovány protekcionismem západních států. „Konkurenceschopnost Evropy zajistí jen rovnost příležitostí pro všechny občany EU,“ dodala M. Dlabajová.
Podle Reného Kubů, obchodního ředitele pro sektor veřejné správy Microsoft Česká republika a Slovensko, je klíčem ke konkurenceschopnosti Česka koncentrace na schopnost přizpůsobit se. „Nabyté vědomosti, které Vám v minulosti vystačily na třicet let, vám dnes vystačí nanejvýš na pět, pak se musíte znovu učit a adaptovat,“ upozorňuje René Kubů.
Univerzitní úhel pohledu a alarmující čísla v otázce migrace v Zlínskem kraji představila profesorka Drahomíra Pavelková z Fakulty managementu a ekonomiky, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Za poslední roky klesl počet absolventů středních a vysokých škol o 40 %. Část mladých lidí odchází za studiem mimo zlínský region, dle průzkumu by se z nich více než polovina ráda po studiu vrátila. Omezení však představují např. problémy s bydlením“, uvádí Drahomíra Pavelková. Dodává, že “musíme nutně zde udržet nebo přilákat další mladé lidi do regionu, zpracovatelský průmysl vše nezvládne. Zlín má velký potenciál v tvůrčích odvětvích, to může být jedna z cest”.
Jednotlivé regionální diskuze předcházejí listopadové výroční konferenci Aspen Institute Central Europe „Kam kráčíš, Česko?“, jejímž cílem je komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky v kontextu střední Evropy. Novinkou letošní konference je právě prezentace výstupů a diskuse expertních skupin v regionech České republiky. Poslední z nich se bude konat 10. října v Brně na téma digitalizace veřejné správy.