Ředitelé škol musí znovu do školy
Praha 1. června 2021 – Ředitelé základních škol by měli být garanty moderní výuky a jako kompetentní manažeři řídit vzdělání v regionech. Jsou však na tuto úlohu dostatečně odborně připraveni? Kdo by jim měl komplexní podporu poskytovat? A pomůže střední článek, který chystají stát i zřizovatelé? O těchto a dalších otázkách diskutovali pedagogičtí odborníci na on-line debatu s názvem Ředitelé ZŠ: Jak se připravit na roli ředitele?, kterou uspořádal Aspen Institute CE ve spolupráci s redakcí Řízení školy a Národním pedagogickým institutem (NPI).
Řečníci se shodli na tom, že ředitelům základních škol zpravidla chybí průprava pro vykonávání této náročné a důležité profese. Mnohdy se šéfem školy stávají dosavadní učitelé bez navazujícího vzdělání, jejich výběr bývá víceméně náhodný, zájemců je málo a nový ředitel přichází do neznámého prostředí bez prokazatelných kompetencí. Bez nich však nemůže být tím, kým má být: pedagogickým lídrem, který rozumí nejen moderní výuce, ale zároveň umí vést kolegy, aby se stali dobrými učiteli. Takovými, jejichž pedagogická práce má u dětí ohlas a pozitivní výsledky a oni sami z ní mají radost.
„Aspirant nemůže čekat, až nastoupí do funkce ředitele, a teprve potom se na tuto roli specializovat. Měl by být již připraven a pracovat na sobě dlouhodobě. Měl by se stát přirozeným lídrem, který na jedné straně nabízí podporu svým kolegům a na druhé straně je svými kolegy vyhledáván,“ míní Vít Beran z programu Ředitel naživo a ředitel ZŠ Kunratice.
V současné době se k celoživotnímu vzdělávání otevírají nové možnosti – kromě nabídky NPI a studia školního managementu při vysokých školách je to například týmová příprava ředitelů škol a jejich zástupců v rámci programu Ředitel Naživo nebo Akademie Libchavy.
„Není ani tak důležité, jaké formy výběru, přípravy a podpory vedoucích pracovníků použijeme. Podstatné je, aby byly systémové a kvalitní. Za systém odpovídá stát, za kvalitu by měl odpovídat střední článek vedení a podpory ve školství,“ domnívá se Tomáš Bouda z Ostravské univerzity.
Martina Běťáková, vedoucí oddělení podpory škol MŠMT, si je vědoma nedostatků v přípravě ředitelů, a proto ministerstvo chystá nový koncept jejich vzdělávání ještě před konkurzem, těsně po něm a během celoživotní učitelské praxe. Zároveň v pilotním projektu vyzkouší takzvaný střední článek – těsnější metodickou spolupráci s vybranými školami a jejich zřizovateli. „Musíme ředitelské pozice zatraktivnit, aby se zvýšila ochota pedagogů se o ně ucházet,“ uvádí Běťáková. Posun k lepšímu představuje nová konkurzní vyhláška, která výběrové řízení více konkretizuje: uchazeč o ředitelský post musí přesně vědět, co se od něho očekává.
Podle Ondřeje Andryse, náměstka ústředního školního inspektora, mají ředitelští adepti největší obavy z přebujelé administrativy a vysoké míry zodpovědnosti, kdy ředitel odpovídá téměř za všechno. Určitou úlevu by mělo přinést také delegování některých pravomocí na zřizovatele, spádové školy i podřízené. Další zjednodušení představuje unifikace, například používání vzorových dokumentů, které by mohly být uplatňovány všude, a sdílení dobré praxe mezi jednotlivými školami.
Právě užší spolupráci mezi učiteli a školskými institucemi prosazuje Akademie Libchavy. „Skupinový koučink, profesní síťování, předávání zkušeností a příklady dobré praxe napomáhají k tomu, aby se budoucí ředitelé mohli obohacovat a vzájemně inspirovat. Místo zkoušek získají portfolio ´vychytávek´, použitelných kdekoliv,“ dodává ředitel ZUŠ Štefánikova a lektor Akademie Libchavy Luboš Lisner.
Debata Ředitelé ZŠ: Jak se připravit na roli ředitele? byla druhou ze série debat na téma ředitelů základních škol, kterou moderuje Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin. První z nich s názvem Ředitelé ZŠ: Kapitáni českého školství? se zaměřila na důležitost vztahu mezi zřizovatelem a vedením školy.