✕

Kam kráčíš, Česko 2020

Výroční konference Aspen Institute Central Europe Kam kráčíš, Česko, kterou jsme pořádali ve spolupráci s mediálním domem Economia, se konala 19. listopadu 2020 online.

Program

Hlavním tématem letošní konference byl RESTART STŘEDNÍ EVROPY. Cílem konference bylo najít recept na zvládnutí pandemické krize a ekonomickou obnovu zemí středoevropského regionu. Výchozím bodem diskuse se staly odborné studie vypracované společností McKinsey a expertními skupinami Aspen Institute Central Europe, které se v letošním roce detailněji zaměřily na:

➡ Jak pandemie mění Evropu?

➡ Restart střední Evropy

➡ Strategie velkoměst – cesta k novému normálu

➡ Obrana a vesmír: Příležitost pro vědu i průmysl

➡ Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování 

Souhrnná studie našich expertních skupin

Kromě analýzy současné situace zazněla i konkrétní doporučení ke zlepšení adresovaná politické reprezentaci. Na panelech konference vystoupili vedle představitelů vlád a primátorů hlavních měst zemí střední Evropy také zástupci státní správy, odborníci z byznysu, akademického i neziskového sektoru. Jednotlivé oblasti tak byly nahlíženy z rozličných úhlů pohledu. V průběhu konference mohli účastníci klást dotazy řečníkům prostřednictvím aplikace Sli.do.

Studie k jednotlivým panelům:

Restart střední Evropy | Strategie velkoměst | Regionální rozdíly – vzdělávání | Obrana a vesmír

Zahájení (záznam 0:41–12:43)

Konferenci, letos poprvé v digitální podobě, zahájil předseda správní rady Aspen Institute Central Europe Ivan Hodáč, předsedkyně představenstva mediálního domu Economia Zuzana Řezníčková a výkonný ředitel Aspen Institute CE Milan Vašina, kteří zdůraznili význam liberálně demokratické společnosti, nutnost sdílených hodnot a dialogu při hledání společného řešení problémů v tomto obtížném období.

I. Restart střední Evropy (záznam 12:55–54:40)

Prezentační video: Restart střední Evropy

Na panelu věnovanému otázce restartu střední Evropy po skončení pandemie jsme se zaměřili na oblasti, ve kterých mohou středoevropské státy nejen zvládnout současnou krizi, ale navíc i využít příležitosti, kterou pandemie nabízí, a dosáhnout tak pokroku například v oblastech digitalizace nebo zlepšení veřejného zdraví.

Premiér České republiky Andrej Babiš ve svém příspěvku vyzdvihl nutnost debaty o krocích, které je potřeba pro restart ekonomiky podniknout, tedy kromě podpory vnitřního evropského trhu i využití nových nástrojů EU pro podporu digitální a zelené transformace a evropské obnovy. Pandemie technologickou transformaci urychlila, a zdůraznila tak význam digitálního vzdělávání a digitalizace státní správy a zdravotnictví, včetně spolupráce se soukromým sektorem v této oblasti.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz poukázal na výjimečnost roku 2020 a ocenil blízkou spolupráci mezi Českem a Rakouskem, nejen v době pandemie. Společnost je už ze striktních opatření aktuálního lockdownu pochopitelně unavená, nicméně je nezbytně nutné snažit se „zploštit křivku“ silné druhé vlny a ochránit tak zdravotnictví a ohrožené skupiny. Budoucnost Evropy kancléř vidí především v nutnosti dosažení vyšší soběstačnosti a posílení konkurenceschopnosti evropských firem.

Rakouská spolková ministryně pro EU a ústavu Karoline Edtstadler uvedla jako důležitou prioritu své země snahu o budování zelené ekonomiky, a využití příležitosti, kterou ekonomický restart po pandemii nabídne. Vyjádřila také připravenost Rakouska projevit solidaritu se státy, které jsou nejvíce zasaženy covidovou krizí, přičemž je třeba dbát na smysluplné vynakládání finančních prostředků.

Místopředseda vlády ČR Karel Havlíček vidí budoucnost státu v akcentaci nových technologií a procesu digitalizace. Oba vystupující se shodli nejen na potřebě vzdělávání, které bude reflektovat probíhající transformaci, ale i v oblasti podpory veřejné hromadné dopravy a elektromobility, zejména prostřednictvím zlepšení dosažitelnosti elektromobilů nebo dostupnosti nabíjecích stanic. Klíčové cíle pro budoucnost po pandemii spatřují v oblasti digitalizace a budování chytrých institucí ve spolupráce se soukromým sektorem.

II. Strategie velkoměst — cesta k novému normálu (záznam 55:25–1:55:20)

Prezentační video: Strategie velkoměst — cesta k novému normálu

Na téma budoucnosti čtyř středoevropských metropolí jakožto přirozených lídrů v oblastech vývoje digitálních technologií, rozvoje multimodální veřejné dopravy nebo podpory veřejného zdraví a životního prostředí se soustředil panel primátorů hlavních měst zemí V4, kterými jsou Zdeněk Hřib (Praha), Gergely Karácsony (Budapešť), Rafał Trzaskowski (Varšava) a Matúš Vallo (Bratislava).

Jedním z ústředních témat diskuse byla doprava a životní prostředí. Pandemie negativně ovlivnila postoj lidí k hromadné dopravě, a vedla tak k nárůstu popularity individuální dopravy, především chůze a cyklistiky. Došlo však i k nárůstu automobilové dopravy, která je příčinou řady problémů všech čtyř měst, ať už se jedná o zhoršování ovzduší nebo otázku parkovacích míst a zón. Města se proto snaží veřejnou dopravu nejen podporovat, ale i zlepšovat.

V případě Bratislavy primátor Matúš Vallo zmínil například rekonstrukci tramvajové trati a nákup nových vozidel či budování nových cyklostezek. V oblasti životního prostředí to musí být i kvůli konzervativnímu postoji vlád V4 právě města, která se chopí iniciativy.

Pro primátora Varšavy Rafała Trzaskowskiho jsou prioritami právě boj s klimatickou změnou a činění měst zelenějšími, a to ve spolupráci nejen s dalšími městy, ale i s evropskými institucemi.

Pandemie znatelně dopadla i na městské rozpočty. Primátor Budapešti Gergely Karácsony upozornil na restrikce ze strany maďarské vlády, například na veto evropského rekonstrukčního balíčku, které dopadne zejména na rozpočet hlavního města.

Snížení rozpočtů vyžaduje i snížení výdajů a efektivnější způsoby investic. I přesto však města nadále pokračují v rozvoji nejen na poli dopravy, ochrany životního prostředí nebo úspory energie, ale například i na poli digitalizace a technologie. V této sféře je důležitý vývoj aplikací a portálů nebo podpora platforem v oblasti vzdělávání. Jak však doplnil primátor Prahy Zdeněk Hřib, i chytrá města mohou být sociálně inkluzivní, a musí proto vždy existovat možnost žít v nich i bez chytrého telefonu. Primátoři se shodli i na důležitosti propagace demokratických principů a hodnot, nebo zlepšování komunikace s občany a zajištění jejich participace.

III. Zamyšlení Ivana Krasteva: Jak pandemie mění Evropu? (záznam 1:56:03–2:21:26)

Nad způsobem, jakým pandemie mění Evropu, se zamyslel Ivan Krastev z Centra liberálních studií / Institutu nauk o člověku. Podle něj je nynější situace v určitém smyslu kombinací 3 předchozích evropských krizí. Tou první je otázka výjimečného rozšíření vládních pravomocí, jako tomu bylo v souvislosti s válkou s terorismem, druhou je nutnost řešení nečekaných ekonomických problémů podobně jako v roce 2008, a třetí je fenomén uzavírání vnitřních evropských hranic, kopírující diskuze během uprchlické krize před pěti lety. Upozorňuje přitom na to, že odpověď na tyto otázky je nyní často zcela odlišná, než když se objevily poprvé.

S pandemií je podle něj spojena řada negativních vývojů. Některé vládní politiky, v první vlně veřejností přijaty, jsou nyní vnímány jako problematické a jejich nepopularita tak může posílit populistické strany. Ve srovnání s první vlnou se prohloubil i mezigenerační kontrast – zatímco lidé v rizikové skupině z přísných opatření v důsledku své zdravotní zranitelnosti benefitují, mladší lidé jsou naopak zranitelní ekonomicky a striktnější opatření jim tak mohou ublížit. Pandemie navíc odhalila i „temnou stránku globalizace“ a prohloubila tak fragmentaci a soupeření mezi velmocemi. Na závěr Ivan Krastev varuje před nástroji protekcionismu, které sice mohou sloužit pro podporu demokratických a progresivních hodnot, ale pouze na úrovni evropské, nikoliv národní. Pokud chce Evropa v tomto novém světě obstát, je podle něj potřeba směřovat k větší konsolidaci a integraci evropského projektu.

IV. Bezpečnost – inovace

Obrana a vesmír – příležitost pro vědu i průmysl (záznam 2:22:10–3:22:16)

Prezentační video: Obrana a vesmír: Příležitost pro vědu i průmysl

V návaznosti na loňské zaměření na vztah mezi civilním a vojenským výzkumem a vývojem a inovacemi jsme se letos věnovali vesmírným technologiím. Hosté debatovali hlavně o důležitosti a překážkách pro spolupráci mezi státním a soukromým sektorem a akademickou sférou.

Petr Bareš (Česká vesmírná aliance, Iguassu Software Systems) vyzdvihl podíl českých aktérů na vývoji špičkových vesmírných technologií. Technologický pokrok je však daleko rychlejší než navazování nových spoluprací. Je tak tedy stále na čem pracovat.

Vedoucí expertní studie Aspen Institute CE Tomáš Pojar (CEVRO Institut) zhodnotil, že bez spolupráce napříč sektory není možné, aby Česká republika jako celek dosáhla v oblasti vesmírných technologií takových úspěchů. I přesto, že se situace za posledních deset let zlepšila, lze stále vnímat „zapouzdřenost“ jednotlivých skupin a vzájemné předsudky.

Jako řešení zapouzdřených sektorů navrhl Ladislav Stahl (SATCEN, Vojenské zpravodajství) zapojení všech aktérů do jednoho velkého projektu, jako je například stavba družice GOLEM, na kterém by se podílela jen česká pracoviště. Díky tomu by byla zajištěna lepší komunikace a integrace jednotlivých sektorů.

Podle Patricie Ondriášové (OHB System) je v začátcích projektů vždy důležité zapojení vědeckých institucí, přičemž následné inženýrské práce poté obstarávají firmy. Pro další rozvoj v oblasti vesmírných technologií je také důležité mít k dispozici lidi se zkušenostmi s řízením vesmírných projektů.

Jan Souček (Ústav fyziky atmosféry AV ČR) přinesl na problematiku spolupráce pohled z akademického prostředí. Jako jedno z úskalí pro navázání hlubší spolupráce vnímá neochotu některých aktérů sdílet své know-how. Zároveň je také důležité při spolupráci správně a vyváženě rozdělit role zapojených pracovišť, aby byl systém flexibilní a mohl snadno reagovat na možné změny v průběhu vývoje technologií.

V. Digitalizace: Nový impulz pro ekonomiky střední Evropy (záznam 3:23:12–3:33:13)

Možným změnám způsobeným nárůstem využívání digitálních technologií během pandemie se věnoval Petr Šmíd (Google). Nutnost digitalizace byla patrná již před pandemií, ta ji však učinila ještě očividnější. Velké množství aktivit se přesunulo do virtuálního prostředí, a došlo tak ke značnému nárůstu nových uživatelů. Důležitý je však také rozvoj digitálních dovedností. Přizpůsobit se musely i samotné firmy. Nový ekonomický normál bude jiný než doba před pandemií, zvláště v oblasti práce z domova či chování zákazníků. Ti budou pravděpodobně i nadále ve větší míře využívat služeb, jako je donáška potravin či bezkontaktní placení.

VI. Regionální rozdíly—vzdělávání

Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování (záznam 3:33:58–4:35:00)

Prezentační video: Kontext školního neúspěchu

Poslední panel výroční konference se zaměřil na vliv socioekonomického zázemí na školní neúspěch žáků. Hosté se shodli na tom, že na problémech ve školství se podílí velké množství faktorů a je nutné komplexní řešení na několika úrovních.

Odborný poradce expertní skupiny Aspen Institute CE Daniel Münich (IDEA při CERGE-EI) se zaměřil mimo jiné také na vliv pandemie. Ta jen prohlubuje rozdíly a zvětšuje problémy u žáků ze špatných socioekonomických poměrů. Aby virtuální výuka efektivně fungovala, je potřeba splnit čtyři podmínky – dobré technické zázemí dětí, lidský kapitál rodin, technické vybavení škol a schopnost učitelů zvládat nové metody. Ve většině případů však nedochází ke splnění všech najednou.

Libor Witassek (nezávislý podnikatel a zastupitel města Opavy) se věnoval dopadu pandemie na učňovské školy. Odborné vzdělávání je v online prostředí velmi složité a praktickou výuku je nutné vykonávat osobně. Vliv na školství bude mít pravděpodobně také snížení rozpočtů obcí v důsledku pandemie.

Zuzana Ramajzlová (Člověk v tísni) vyzdvihla chybějící sdílení dobré praxe mezi obcemi, jakožto zřizovateli škol. Na obecních úrovních často dochází k vytěsnění problémů ve školství a v příkladném chování obcí hraje velkou roli prvek náhody. V praxi tak záleží hlavně na konkrétních osobách v zastupitelstvu.

Dle Jana Straky (Učitel naživo) je důležité stanovení společné vize, kam by měla přeměna školství směřovat. Zásadní je také více investovat do lidí. Ať už jsou to ředitelé, na které jsou kladeny náročné požadavky, či učitelé, kterým se nedostává dostatečné podpory, ať už metodické či technické.

Jako jeden z aspektů důležitých pro řešení rozdílů zdůraznil Jaromír Beran (MŠMT) podporu ředitelů škol. Pro kvalitní školství, jsou potřeba také kvalitní ředitelé. Ti jsou však často přehlcení. Ministerstvo tak plánuje zapojit model středního článku podpory, který by ředitelům ulehčil v oblasti nepedagogické práce. Problémem však nadále zůstává i nedostatek uchazečů o pozice ředitelů.

Aspen Central Europe Leadership Award (záznam 4:35:45–4:48:55)

Výroční konference byla uzavřena druhým ročníkem slavnostního udílení Aspen Central Europe Leadership Award. Toto ocenění je udíleno mladým úspěšným profesionálům za vynikající výsledky v jejich oboru a zároveň v jedné z následujících oblastí: vedení založené na principech a hodnotách, aktivní prosazovaní odpovědného občanského postoje, a inovativní politika s pozitivním sociálním dopadem ve střední Evropě.

Udílení ceny uvedla filantropka Michaela Bakala (Bakala Philanthropy), která vyzdvihla důležitost vedení založeného na hodnotách. Člověk se nerodí dobrým lídrem, ale stává se jím díky rozvíjení těch správných hodnot. Důležité je tak vedení, které směřuje k vyššímu dobru a ne jen vlastnímu obohacení. Cenu slavnostně předal předseda správní rady Aspen Institute CE Ivan Hodáč.

Letošními laureáty ocenění jsou Tereza Kalousková, zahraniční koordinátorka UPOL, která se podílí na velkém množství dobrovolnických aktivit, které pomáhají zahraničním studentům na Univerzitě Palackého v Olomouci, a které mnohým z nich usnadnily překonání období nejistoty způsobené pandemií a karanténou, a Michal Tarnowski, spoluzakladatel Akademie občanských znalostí a dvou vzdělávacích start-upů Nativated a Nauczeni.pl, který se ve svých aktivitách mimo jiné zaměřuje také na přístup žáků ze znevýhodněného prostředí ke vzdělávání.

Foto: Ondřej Besperát

Share this on social media

Support Aspen Institute

The support of our corporate partners, individual members and donors is critical to sustaining our work. We encourage you to join us at our roundtable discussions, forums, symposia, and special event dinners.

find out more
Cookies
These web pages use cookies to provide their services. You get more information about the cookies after clicking on the button “Detailed setting”. You can set the cookies which we will be able to use, or you can give us your consent to use all the cookies by clicking on the button “Allow all”. You can change the setting of cookies at any time in the footer of our web pages.
Cookies are small files saved in your terminal equipment, into which certain settings and data are saved, which you exchange with our pages by means of your browser. The contents of these files are shared between your browser and our servers or the servers of our partners. We need some of the cookies so that our web page could function properly, we need others for analytical and marketing purposes.