AI v Česku.
Kde na to vzít?

Česko jako lídr umělé inteligence? Talenty na to máme

Česká republika má potenciál stát se světovou velmocí v oblasti umělé inteligence – nechybí jí špičkoví technici, uznávaní vědci a talentovaní studenti. Jenže jak je přimět k tomu, aby neodcházeli do zahraničí a své znalosti zúročili doma? Jaké jsou možnosti financování jejich start-upů a jak by pomohla větší podpora státu? O těchto a dalších otázkách diskutovali experti v rámci on-line debaty „AI v Česku. Kde na to vzít?“, kterou uspořádal Aspen Institute CE ve spolupráci s Hospodářskými novinami, prg.ai a Paralelní Polis. 

Umělá inteligence (AI) se stala součástí našich životů a není pochyb o tom, že tento trend bude rychle pokračovat. V loňském roce ji využívalo podle evropského statistického úřadu Eurostat sedm procent firem do deseti zaměstnanců. Česká republika byla se šesti procenty mírně pod tímto průměrem. Ve srovnání s lídrem tabulky Irskem je na tom ale téměř čtyřnásobně hůře. 

Diskutující se shodli, že tomu, aby se země zařadila mezi světové lídry v oboru, brání určitý skepticismus i problematická spolupráce mezi státní správou, soukromou sférou a univerzitami. „Jako národ máme přirozenou inovativnost a zároveň několik start-upů, které nabírají na světové slávě. Jsou to například Beat Games, Avast, Memsource, Rohlík.cz nebo Kiwi,“ připomíná Sara Polak, absolventka Aspen Young Leaders Program a propagátorka umělé inteligence. Česko však často nedokáže talentované lidi dobře zaplatit a zajistit jim dlouhodobě příznivé podmínky jako na Západě, v Izraeli nebo severských zemích. „Pomohla by systemizace investic, lepší komunikace a komunitní vzdělávání,“ domnívá se Polak. 

S jejími slovy souhlasí výkonný ředitel Aspen Institute CE Milan Vašina: „Aspen Institute Central Europe přináší témata, která napomáhají prosperitě a konkurenceschopnosti naší společnosti. Umělá inteligence takovým tématem je. Máme tady světové talenty, víme, co můžeme dokázat, a proto je nutné uchopit AI jako prioritu a vydiskutovat si, jak tuto příležitost dlouhodobě financovat a vytvořit opravdovou konkurenční výhodu.“ 

David Čaněk, zakladatel české technologické firmy Memsource, míní, že největší problém je dovést technologické inženýry přímo k zákazníkům. Vědci přichází se skvělými nápady, ale už se příliš nezajímají o sales a marketing. Jde o psychologický problém, který když vyřešíme, dokážeme výsledky lépe prodat.  

Vedoucí oddělení evropské digitální agendy Úřadu vlády ČR Jan Míča připouští, že spolupráce byznysmenů a akademiků bývá těžká. Nápady ani peníze start-upům nechybí, ale je třeba lépe spolupracovat mezi vědci a firmami. A to nejen v Praze nebo Brně, ale také v ostatních regionech. 

Ani Andrej Kiska, partner českého fondu rizikového kapitálu Credo Ventures, si nestěžuje na nedostatek peněz, ale na málo zkušeností ze zahraničí. „Česko má k dispozici více kapitálu pro start-upy, než kolik umějí start-upy smysluplně absorbovat. Včetně těch zaměřených na AI,“ říká Kiska s tím, že například Skandinávci tráví mnohem více času  získáváním informací v cizině. V Silicon Valley i jiných technologických centrech pak mohou načerpat další odbornost, aby jejich produkty měly šanci uspět globálně. 

Podle Josefa Šivice, člena Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, představují investice do základního výzkumu prioritu, i když jsou vysoce rizikové. Mohou nás raketově posunout, ale vždycky nemusí vyjít. V některých zemích jsou proto státní investice do umělé inteligence jasně stanoveny. Strategické financování špičkové vědy by mohlo i do Česka přilákat nové odborníky a nadějné firmy. Výzkum by však neměl být oddělen od reálného světa. 

Matouš Kostlivý z University Relations a Valeo R&D centre Prague je toho názoru, že dobrou motivací jsou správně nastavené investiční pobídky. Ty už se netýkají montoven jako v minulosti, ale zaměřují se na odborné, efektivní činnosti s vysokou přidanou hodnotou, mezi něž umělá inteligence rozhodně patří. Investoři půjdou tam, kde najdou nejen kvalifikovanou pracovní sílu, ale i nejvýhodnější ekonomické podmínky.

Všichni diskutující se shodli, že finance nejsou tím hlavním problémem, ale největší výzvou je multioborovost, vzdělávání a obecné povědomí společnosti o nejnovějších technologiích a potenciálních přínosech umělé inteligence.

Že chybí miliardy? Kdepak
Chybí tah na branku, nastavení ke spolupráci a otevřené hlavy mezioborové spolupráci, sdílení informací, práce s daty, podpora základního výzkumu a spolupráce s byznysem. Na světovou úroveň nás dostane řešení globálních,ne lokálních problémů@AspenInstCE https://t.co/IueMIb6lbu

— Helena Horská (@HelenaHorska) April 21, 2021