Ředitelé ZŠ: Kapitáni českého školství?
Ředitelé základních škol by měli být lídry prvotního vzdělávání a jako manažeři českého školství určovat směr moderní výuky. Pomoci by jim v tom měl i dobře nastavený vztah se zřizovatelem, založený na vzájemné důvěře. Proč tomu tak často není? Jak to, že ředitelé ztrácejí čas méně podstatnými úkoly? A kudy vede cesta ke zlepšení postavení těchto klíčových pedagogů? Nad tím a dalšími otázkami se zamýšleli zástupci z řad ředitelů, zřizovatelů, státní správy i byznysu v on-line diskusi Ředitelé ZŠ: kapitáni českého školství?, která se konala 28.dubna 2021. Uspořádal ji Aspen Institute CE ve spolupráci s odborným partnerem redakce Řízení školy a Národním pedagogickým institutem.
Diskutující se shodli na tom, že ředitelé základních škol jsou zavaleni administrativními i provozními požadavky, takže jim nezbývá prostor na zkvalitnění výuky. Komunikace se zřizovateli je příliš složitá a zdlouhavá, ředitelům se nedostává dostatečné technické či metodické podpory, ani ohodnocení. V Česku chybí systémový přístup státu, aby se ředitelé mohli věnovat hlavně odborné práci.
„Neznám žádnou dobrou školu, která by měla špatného ředitele,“ říká Tomáš Feřtek, odborný konzultant vzdělávacího centra EDUin. Nutnou podmínkou kvalitativní proměny školy je kompetentní ředitel, který zvládá roli manažera i pedagogického lídra. „Na to, že nemáme žádný systém kariérní přípravy a výběru příštích ředitelek nebo ředitelů, je těch dobrých ve školách překvapivě hodně. Ale rozhodně to nestačí. Bez jasně pojmenovaných způsobů, jak takové lidi najdeme, oslovíme a budeme ve funkci podporovat, se do budoucna neobejdeme,“ podotýká Tomáš Feřtek.
Podle ředitelů škol je v českém decentralizovaném a autonomním systému potřeba vnímat rozdílnost těchto institucí a vytvářet podmínky, aby celé vedení jako tým plnilo své úkoly a posouvalo školu vpřed. Důležitou roli hrají malotřídky na prvním stupni, které přispívají ke komunitnímu způsobu života a jsou nositelem vzdělání a rozvoje v menších obcích. Marcela Erbeková, ředitelka Základní školy T. G. Masaryka v Mnichovicích, nabádá, aby se ředitelé nebáli vybočit z jednosměrného uvažování, ozvali se a neváhali změnit některé zažité postupy. Přítomní ředitelé se shodli, že je třeba požadovat od státu i zřizovatele jasné zadání a hodnotové zakotvení, jak má moderní vzdělávání vypadat.
Kolik času tráví čeští ředitelé administrativou a kolik vedením školy? Podívejte se na grafy ze studie, kterou pro nás zpracovali v @paq_research. I o tom budeme mluvit 28.4. ve 14:00 v debatě 👉https://t.co/U91vZRCz0C @AspenInstCE
Celá studie zde 👉https://t.co/Cikwy56hcl pic.twitter.com/XmKywq8dLK— Učitel naživo (@ucitelnazivo) April 27, 2021
Vzájemná spolupráce zřizovatelů a ředitelů musí být postavená na důvěře – to je základ úspěchu, míní Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje. „Musí tahat za jeden provaz a na stejném konci mít po svém boku i učitele, rodiče a děti. Skvělý ředitel z hrozeb dělá příležitosti, razí cestu. Skvělý zřizovatel si uvědomuje, že je nutné moderní prostředí a vybavení, ale že barevná fasáda dětem kvalitní vzdělání neposkytne. Oba dva si uvědomují, že škola v obci je ´more than school´,” uvádí Petra Pecková.
Vztahy ředitelů a zřizovatelů nelze paušalizovat, někde fungují, jinde méně, ale mělo by jít o vyvážené partnerství se společným cílem, domnívá se Karel Klatovský, manažer vzdělávacích programů firmy Microsoft. Ta se podílí na počítačovém vybavení hlavně malých obecních škol.
Podle Martiny Běťákové, vedoucí oddělení podpory škol MŠMT, nemohou manažerské kompetence ani pedagogický leadership ležet pouze na jednom člověku. Vedení školy je potřeba vnímat jako týmovou práci, kde jsou kompetence rozděleny. Někde je ředitel skutečně pedagogickým leaderem, duší školy, a správě i řízení organizace se věnuje jeho zástupce, jinde je to naopak. „Není fér, aby ředitelé, jakožto kapitáni, byli na všechno sami. Proto zavádíme metodiky středního článku, kteří budou v regionu pro vedení základních škol partnery, budou poskytovat profesionální pomoc a podporu – v konkrétní situaci, na konkrétním místě, s konkrétním problémem,“ sdělila Martina Běťáková.
Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna, upozorňuje, že nejvíce přetížení jsou ředitelé na menších základních školách, kde suplují ekonomy či technické pracovníky. Stát by se měl proto zaměřit na zkvalitnění pedagogické činnosti ve třech oblastech: edukaci ředitelů, součinnosti zřizovatelů a navrhování vhodné legislativy, například daní či inkluze. Systémové změny se bez pomoci státu neobejdou.
Debaty se zúčastnili i další odborníci z těchto institucí: Asociace ředitelů základních škol, Česká školní inspekce, think tank IDEA při CERGE-EI, PAQ Research, Učitel naživo a Učitelská platforma.
