Srovnávací analýza využívání umělé inteligence v soukromém a veřejném sektoru v České republice a Polsku
Praha, 10. prosince 2020 – Konkurenceschopnost mnoha států je stále více závislá na využívání technologií pracujících s umělou inteligencí (AI). Ani Česká republika a Polsko nejsou v tomto případě výjimkou. Právě na využívání AI v soukromém a veřejném sektoru těchto dvou zemí se zaměřila srovnávací analýza vytvořená Aspen Institute Central Europe ve spolupráci s polským Centrem pro mezinárodní vztahy (Centrum Stosunków Międzynarodowych – CSM) i následná expertní debata, která se konala 9. prosince 2020 online.
Debatující se shodli na důležitosti využívání umělé inteligence pro zvýšení konkurenceschopnosti států střední Evropy. Problematickými aspekty jsou nedostatek poptávky ze strany veřejného i soukromého sektoru a absence specialistů, kteří často odcházejí za prací do zahraničí. Překážkou je také nepochopení výhod využívání AI ze strany veřejnosti. Je proto nutné další vzdělávání široké veřejnosti a rekvalifikace v této oblasti. Shoda panovala také na významné roli spolupráce a sdílení know-how mezi různými sektory, jak na mezinárodní, tak národní úrovni.
Zbigniew Gajewski, partner v THINKTANK, ve svém příspěvku o situaci v Polsku zmínil technologickou propast, která nadále existuje mezi západoevropskými zeměmi na jedné straně a Polskem a Českou republikou na straně druhé. Podíl využití AI je ve střední Evropě až desetkrát menší. V Polsku je soukromý sektor vůči využívání umělé inteligence otevřenější, než ten veřejný. Klíčové je to hlavně v oblastech informačních technologií, financí či obchodu. Oba sektory nicméně trpí obdobným nedostatkem specialistů. Do roku 2025 jich bude Polsko potřebovat o 200 tisíc více.
Situaci v České republice pak nastínili Daria Hvížďalová, partnerka v Mainware/JHV ENGINEERING, a Martin Faťun z Technologického centra Akademie věd ČR. Až 6 % zaměstnanců bude muset v blízké době změnit profesi, především kvůli digitální transformaci a zavedení nových technologií. To podtrhuje významnost umělé inteligence v souvislosti s pracovním trhem a jeho digitalizací. Překážkou pro využívání AI je však fragmentace a nedostatek financování, nízká motivace, nevole aplikovat změny a upřednostňování snižování nákladů. Ke zlepšení by mohla vést podpora vzdělávání a školení zaměstnanců, či zlepšování veřejného povědomí o AI technologiích. Pozitivní příklady využití AI můžeme už nyní zaznamenat například v boji proti pandemii covidu-19 v oblasti sběru diagnostických dat, trasování či komunikace.
Michal Jaworski z Microsoft Polsko vyzdvihl, že spolu s nedostatkem specialistů je problematická také chybějící poptávka po AI technologiích jak ze soukromého, tak veřejného sektoru. Společnosti zaměřené na tyto technologie proto často hledají příležitosti v zahraničí, což vede k odlivu mozků. Situaci by mohlo zlepšit sjednocení datové strategie, která by se kromě AI zabývala také datovou infrastrukturou či kyberbezpečností.
Na potřebu praktického implementačního plánu a větší míry koordinace upozornil Dalibor Kačmář, ředitel pro technologické standardy Microsoft Česká republika. Pandemii covidu-19 můžeme považovat za příležitost k rozvoji využívání AI, jelikož zvýšila zájem napříč všemi sektory nejen v oblasti digitalizace, ale i umělé inteligence.
Spoluzakladatel GoodAI Solutions Guillermo Alda spatřuje zajímavý potenciál užití AI například při udržování znalostí zkušených zaměstnanců i poté, co odejdou do důchodu. Z hlediska soukromého sektoru může AI značně přispět v oblasti snižování nákladů, například skrze automatizaci a shromažďování zdrojů, či při zvyšování kvality. Využití umělé inteligence zlepšuje existující profese a dělá je „lidštější“, spíše než aby je nahrazovalo či ničilo.
Piotr Mieczkowski, generální ředitel Digital Poland Foundation věří, že AI bude vytvářet nová pracovní místa spíše, než aby je rušila. Tento proces však musí být spojen s učením se novým dovednostem. Vedle nedostatku poptávky vidí jako problematické také nepochopení výhod využívání umělé inteligence. K překonání těchto překážek je důležitá spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, zvláště v rámci Visegrádské skupiny.
Důležitost spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem vyzdvihl i Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. Přesto, že se některé oblasti státní administrativy podařilo snadno přesunout do virtuálního prostředí, stále zůstávají další, u nichž je přesun složitější. Spolu s novým právem na digitální služby se objevuje velký prostor pro zlepšení v oblasti digitalizace.
Justyna Orłowska, vysoká představitelka polského premiéra pro GovTech Polska soustředila svou pozornost na výzvy, kterým čelí veřejný sektor. Polsko plánuje přijmout národní AI politiku, která se bude zaměřovat nejen na oblast e-služeb, ale také na interakci mezi veřejnou a vzdělávací sférou a byznysem. Mezinárodní partnerství a spolupráce na každodenní bázi jsou velmi přínosné, hlavně v oblasti sdílení zkušeností a znalostí.
Sara Polak z prg.ai a alumna Aspen Young Leaders Programu vnímá jako velmi problematickou rozšiřující se propast mezi státem a větším technologickým rámcem a lidmi, jejichž běžný život je stále více ovlivňován AI technologiemi. K řešení této situace je potřeba vzdělávání, rekvalifikace a především demystifikace umělé inteligence. Důležitý je multidisciplinární přístup, který však ve střední Evropě čelí překážkám, jako je skepticismus či nedostatek spolupráce. Díky aktuálnímu vývoji a rostoucímu počtu úspěšných domácích firem se to ale daří překonávat.
–